DAVVISÁMEGIELLA/NORDSAMISKA

Buohkkun influensa vuostá

Vaccinera dig mot influensa - nordsamiskaThe content concerns Västerbotten

Influensa boahtá virusis ja njoammu oalle sakka. Influensavirus boahtá ruŧŧii juohke jagi ja lea dábáleamos dálvit. Virus njoammu áimmu bokte ja leavvá earenoamážit jus soamis lea skibas ja gossa dahje gasttá. Jus don oažžut influensa de lea dábálaš ahte dus lea alla febar, oaivebávččas, deahkkevárka, čottabávččas ja gosat. Don sáhtát suddjet iežat influensa vuostá jus válddát buohku.

Muhtin olbmuide ávžžuhuvvo vaccina

Muhtiimat skihppájit sakka influensas ja ožžot duođalaš čuovusdávddaid, ovdamearkka dihte geahpesboalddáhaga. Dan ávžžuhuvvojit buohku váldit.

Don ávžžuhuvvot buohku váldit jus juoga dain heive dutnje:

  • Don leat 65 jagi dahje boarrásit.
  • Don leat áhpeheapmi, maŋŋil áhpeheapme vahku 16, dehe árabut jus ávžžuhuvvot buohkkuma iežá siva dihte.
  • Dus lea dávda váimmus.
  • Dus lea dávda geahppáin.
  • Dus lea diabetes.
  • Dus lea dávda dahje válddát dálkasa mii dahká ahte du gorut ožžo heajut suoji infekšuvnnaid vuostá.
  • Dus lea monin- dehe vuoivvasvihki.
  • Don lea oalle buoidi.
  • Dus lea dávda nearvvain ja dehkiin mii sáhttá dagahit vuoigŋanváttuin.
  • Dus leat máŋggadoaibmahehttehusat.
  • Dus leat vuoigŋanváttisvuođat, nugo váttis gossat dahje oažžut bajás šliivvaid.

Rávvagat gullo rávesolbmuide ja mánáide geat leat badjel guhtta mánu.

Veahkalahtut  ja bargit olbmuid lahka geain lea oalle heajus suoddji infekšuvnnaid vuostá berreša buohku vládi influensa vuostá vai suddje daid.

Don dárbbaha buohku váldit juohke jagi  

Go leat váldán buohku leat suddjejuvvon jagi influensavirusa vuostá. Suodji bistá eanemus jagi ja don dárbbaha váldit buohku juohke jagi. Buohkku lea heivehuvvon suddjet dan áigeguovdilis virusa vuostá.

Buohkkun pneumkokkaid vuostá

Seamme olbmot deto bajil, earret áhpeheamit, galget maid buohku vládit pneumokokkaid vuostá.

Gos sáhtán buohku váldit?

Don válddát buohku du dearvvašvuođaguovddážis dahje buohcceviesus.

Ná buohkku čađahuvvo

Don oaččut buohku čuggestaga bokte. Buohku addo bajit oassái gihtii. Mánát nuorabut go golbma jagi ožžot dávjá buohku juolgái. Mánáide badjel guokte jagi ja nuoraide gitta 18 jagi  gávdnu maid buohkut dego okta lágan njunnespraya.

Maŋŋil buohku don sáhtát šaddat veaháš ruoktsat ja bohtonit das gos ožžo čuggestaga. Sáhttá maid bávččagit veaháš. Don sáhtát oažžut febara, oaivebákčasa ja dehkiin bávččas. Mánát sáhttet oažžut heajut borranmiela ja luzaha. Váttut lávejit jávkat ovtta dehe moatti beaivvis.

Goas in galgga buohku váldit?

Don it galgga buohku váldit jus dus lea febar.

Jus don it geardda borrat biepmu mii sisdoallá moni allergiija dihte, de it sáhte buohku váldit influensa vuostá.

Áhpeheapmi ja njamaheapmi

Eai leat várat buohku váldit influensa vuostá go leat áhpeheapmi dahje go njamahat.

Don skihppát eanet influensas go maid livččit šaddan jus don it livčče áhpeheapmi. Danin ávžžuhit du guhte leat áhpeheapmi buohku váldit. Buohku addá maid buori suoji njuoratmánnái.  

Don ávžžuhuvvot buohku váldit maŋŋil áhpeheapme vahku 16, dehe árabut jus don maid ávžžuhuvvot buohku váldit iežá siva dihte.

Man ollu máksá?

Don guhte ávžžuhuvvot buohku váldit mávssát 60 ruvnnu. Iežáide máksá 250 ruvnnu.

Buohkkun pneumkokkaid vuostá

Pneumokokkabuokhun máksá  219 ruvnnu. Jus dus lea oalle heajus vuostálastinnákca don dárbbahat buohku mii máksá 520 ruvnnu.

Jus skihppát

Jus don skihppát influensas váikko buohku leat váldán de symptomat dávjá eai leat seamma garrasat.

Bisán ruovttus nu guhká go dus lea febar ja dovddat iežat sbuohccin. Gosa ja gastte giehtamáhčahakii ja basa gieđaid dávjá vai unnidat vára njoammut.

Jus don lea okta guhte ávžžuhuvvojit buohku váldit ja oaččut influensa de válddát oktavuođa divššuin.

Váikkut ja oasselaste du divššus

Jus don galggat sáhttit leahkit oassin du divššus ja gieđahallamis de lea dehálaš ahte don ipmirdat dieđuid maid oaččut dikšunbargiin. Jeara jearaldagaid jus don it ipmir. Don sáhtát oažžut veahku dulkkas jus don it sága ruoŧagiela.

To the top of the page