Välj region för att få mer information från 1177.se

Välj region för att få mer information från 1177.se
karta
IEŽASDIKŠUN

Čalbmesiejahas mánáin

Ögoninflammation hos barn

Lea dábálaš ahte mánát ožžot čalbmesiejahasa, ja dávjá snuorvvu oktavuođas. Dávjámusat buorrána vahkus dálkasa gieđahallama haga.

Dávdamearkkat čalbmesiejahasas

Go mánná lea ožžon čalbmesiejahasa čalbmevielgadat ruvssoda ja giksojuvvo. Lea dat čađačuovgi šliiveassi mii gokčá čalmmi ja čalbmelupma mat leat sidjon. Dábálaččamus čalbmi orru bohtanan ja dovdo dego skaver čalmmis. Láve maid golgat sitkes golggus, nu gohččoduvvon siedja, čalmmis. Golggus dahká ahte čalbmi sidjo, erenoamážit iđđedis. Dávjámusat goappaš čalmmit leat sidjon.

Go mánná ožžo čalbmesiejahasa de lea dávjá danin go lea ožžon vuolšši virusa dehe bakteriija bokte čalmmis. Siejahas lea okta vuohki gorudii suodjalit iežat. Čalbmesiejahas sáhttá maid leat allergiija reakšuvdna dehe ahte mánná lea vahágan dehe ožžon roski čalbmái.

Got dikšu čalbmesiejahasa?

Jus mánás lea siedja čalmmis de lea beare sihkkut eret dan dipma báhpiriin. Bálkes báhpira dan maŋŋil vai unnida njoammuvára. Sieja sáhttá maid sihkku eret loika čáziin.

Jus čalmmit sidjo, ovdamearkka dihte go mánná lea oađđán, de sáhtát njuoskkadit kompreassa dehe báhpira ja doallat čalmmi vuostá. Dalle siedja láve luvve ja luovvana veaháš, ja lea álkibut sihkkut eret.

Lea buorre molsut bolsttarolggoža juohke beaivvi. Mánás galgá maid leat iežas sihkaldat, sihke ruovttus ja ovdaskuvllas dehe veahkabeaiveruovttus.

Njuoratmánát

Lea dábálaš ahte njuoratmánáin lea fiskeslágan golggus čalmmis. Sivva dasa lea ahte sis lea baskkibut ganjalkanálat go boarrásit mánáin ja rávesolbmuin. Jus mánás lea ollu golggus de sáhtát sihkkut eret dan dipma báhpiriin.

Sáhttá go mánná leahkit ovdaskuvllas?

Mánás geas leat rukses ja veaháš siedja čalmmit eat dárbbaš leat ruovttus ovdaskuvllas jus muđuin vedjet bures. Mánát allergiijaváttuiguin eai ge dárbbaš leat ruovttus. Muhto jus máná čalbmi sidjo ja dan fertet sihkkut máŋgii beaivái de mánás lea garra čalbmesiejahas. Váikko mánná veadjá bures muđuin de galgá leat ruovttus ovdaskuvllas dehe veahkabeaiveruovttus, danin go njoammu, ja go máná čalmmi ferte doidit máŋgii beaivái. Mánná sáhttá mannat ruovttoluotta mánájovkui go dat garra siejahas lea savvon ja čalbmi ii šat sidjo.

Njoammu álkit

Čalbmesiejahas njoammu álkimusat smávva mánáid luhtte danin go stohket nu lahka guhte guoimmi. Njoammu go mánná ruvve čalmmi ja de guoská stoahkangávnni dehe iežá mánáid. Skuvlamánáin ii leat seammá lagašoktavuohta, muhto jus lea garra čalbmesiejahas de galget dan dihte leat ruovttus jus čalmmit leat giksojuvvon.

Got sáhtán garvit ahte mánná ožžo čalbmesiejahasa?

Jus máŋgasat birrasis lea snuorvu de lea buorre leat dárkil bassat gieđaid vai čalbmesiejahas ii leava. Lea maid buorre jus sihke ruovttus ja ovdaskuvllas molsu sihkaldagaid dávjá.

Ohcat divššu

Dávjá čalbmesiejahas buorrána ieš vahku geažis.

Jus mánná ožžo garra siejahasa ja lea ollu siedja, dehe jus siejahas ii buorrán vahkus, de berrešat váldit oktavuođa dikšoguovddážiin. Jus dikšoguovddáš lea gitta dehe don it oačču áiggi de galggat ohcat divššu jouravuostáiváldimis dehe heahtevuostáiváldimiin. Siejahas soaitá dárbbahit dálkkuhit antibotkáin. Maŋŋil guokte beaivvi gieđahallama antibotkáin de ii šat njoammu ja jus mánná nagoda ja muđuin veadjá bures son máhttá mannat ovdaskuvlii dehe veahkabeaiveruktui, dehe skuvlii.

Don berrešat maid ohcat divššu njuolga dikšoguovddážis dehe heahtevuostáiváldimis jus mánná ii geardda čuovgga dehe leat garra váttus dušše ovtta čalmmis ja son balat dat lea vaháguvvon.

Don sáhtát álo riŋget ja oažžut buohccedikšorávvaga telefovdnanummaris 1177.

Loga eanet snuorvu mánáin.