Go olmmoš ovdanbuktá iešsorbmenjurdagiid, de sáhttá dat leat vuohki hupmat gillámušaid birra. Dat ii dárbbaš mearkkašit ahte olmmoš oaidná iešsorbmema áidna vuohkin. Muhto sáhttá leat duođalaš áigumuš duođaid váldit iežas eallima.

Danin galgá álo váldit duođas jurdagiid ja plánaid iešsorbmemii.

Jurdagiid, plánaid ja daguid gaskasaš lávki lea iešguđetlágan iešguđet olbmuin. Muhto eanaš olbmot eahpidit gitta maŋimuš minuhta rádjái ja leat vuostáiváldán iešguđetlágan veahki.

Olmmožin sáhtát jurddašit ahte maiddái unna áŋgiruššan dagaha stuorra erohusa. Lea álo buoret dahkat juoidá go ii ollenge doaibmat. Ságastallan sáhttá leat ávkin muhtumii gii dovdá iežas heajos dilis. Iešsorbmema birra ságastallan ii leat váralaš, muhto baicce dat lea suodjalus eallimii.

Jeara plánaid birra

Áidna vuohki gávnnahit lea go olmmoš jurddašan goddit iežas lea jearrat. Leat go konkrehta plánat, vuohki, áigi dahje báiki iešsorbmemii?

Soaitá dovdat váttis jearrat njuolga, muhto lea dehálaš muitit ahte dat ii lasit riskka ahte olmmoš váldá iežas heakka. Duohtavuođas dat lasiha vejolašvuođaid olbmui beassat oažžut rivttes veahki.

Jus olbmos leat konkrehta iešsorbmenplánat, de fertet dakkaviđe doaibmat. Ávžžut su garrasit ohcat dikšuma. Jeara sáhtát go veahkehit go válddát oktavuođa dearvvašvuođabálvalusain dahje válddát oktavuođa muhtin earáin gii sáhttá veahkehit dan dahkat.

Sáhtát váldit oktavuođa dearvvasvuođaguovddážiin jus olmmoš ii hálit ieš dahkat dan, vaikko leat geahččalan movttiidahttit su. Sii sáhttet fállat divššu dahje addit rávvagiid viidáset veahki várás. Fálal čuovvut du doarjjan, dahje jeara lea go oktage eará geas olmmoš háliidivččii oažžut doarjaga.

Sáhtát riŋget telefovdnanummirii 1177 vai oaččut rávvagiid gos ohcat divššu.

Okta ráva lea viežžat 112-appa SOS-alarm:as. Das leat eanet funkšuvnnat ja dehálaš nummara. 112 nummira bokte sáhtát váldit oktavuođa ovdamearkka dihte ambulánsiin, bolesiin, gádjunlágádusain, mirkkodiehtoguovddážiin dahje báhpain gii lea jouras. Jus dan dárbbašat, de sáhtát oažžut dulkonveahki máŋgga gillii.

Jus lea hoahppu

Veahket dan olbmo geas leat iešsorbmenplánat ohcat divššu dakkaviđe psykiátralaš akuhttaossodagas dahje riŋget 112. Go riŋget 112-áppas, de sáhttá vástideaddji oaidnit gos don leat.

Ale guođe olbmo okto, muhto bisu su luhtte dassážii go eará veahkki joavdá.

Jus olmmoš ii hálit veahki

Jus olmmoš dovdá iežas hui hejot iige hálit oažžut veahki, de sáhttá bákkolaš dikšun dárbbašuvvot. Dát sáhttá leat dárbbašlaš gádjut heakka. Riŋge politiijaide nummirii 114 14 24 birra diimmu, dahje 112 jus dilli lea hohpolaš.

Veahket dan olbmo geas leat iešsorbmenplánat ohcat divššu dakkaviđe psykiátralaš akuhttaossodagas dahje riŋget 112. Go riŋget 112-áppas, de sáhttá vástideaddji oaidnit gos don leat.

Ale guođe olbmo okto, muhto bisu su luhtte dassážii go eará veahkki joavdá.

Ii leat váralaš hállat iešsorbmema birra.

Muhtumin lea deháleabbo ságastallat olbmuin gii dovdá heajos dovddu go váldit oktavuođa dearvvašvuođadivššáriin. Dá leat muhtun evttohusat mo sáhtát doarjut olbmo geas leat iešsorbmenjurdagat.

Duosta jearrat

Áidna vuohki gávnnahit leat go olbmos jurdagat váldit iežas heakka lea jearrat dan birra. Vaikko dovdo leat váttis dahje unohas. Jeara ovdamearkka dihte: “Leat go dus jurdagat váldit iežat eallima?” dahje “Makkár jurdagat dus leat eallima ja jápmima birra dál?”

Go olmmoš vástida, de lea doarvái duođaštit dan maid leat gullan. Váldde álggos eret rávvagiid dahje evttohusaid čovdosiid birra. Geahččal leat ráfálaš, vaikko ieš dovddat fuolas dahje balu. Fuomášupmi ferte leat dan olbmos gii dovdá iežas heajos dilis.

Muitte ahte sii geain leat jurdagat ahte eai hálit eallit, dávjá heahpanit iežaset jurdagiid ovddas. Go jearrá sis leat go sis iešsorbmenjurdagat, de sáhttá dat olmmoš fuomášit ahte lea vejolaš hállat daid váttis áššiid birra maid leat doallan iežas siste. Muhtumin lea doarvái oažžut jearaldaga dakkáris gii berošta ja duosta dohkkehit vástádusa.

Guldal ja jeara rabas gažaldagaid

Sidjiide geat dovdet iežaset heajos dilis, sáhttá leat hui ávkkálaš háleštit iežaset dovdduid ja jurdagiid birra. Sii geain leat jurdagat iešsorbmemis vásihit dávjá garra oktonasvuođa, doaivvameahttunvuođa ja fámuhisvuođa dovdduid. Sáhttá dovdot dego livččii stuorra seavdnjadasa siste man ii oktage eará oainne iige ipmir.

Geahččal guldalit almmá attekeahttá buriid rávvagiid, ja geahččal leat nu ráfalaš go vejolaš. Jeara rabas gažaldagaid nugo "Maid don dalle jurddašat?" ja "Sáhtát go muitalit eanet?".

Geahččal maid dohkkehit ahte muhtumin áššit šaddet jaskadin. Go dus lea áigi jurddašit ja ovdanbuktit iežat iežat leavttus, de lea das iešalddis árvu.

Čájet ahte beroštat

Čájet ahte beroštat ja ahte háliidat veahkehit. Seammás go guldalat ja čájehat oassádallama, de dus lea vejolašvuohta leat čielggas ahte it leat passiiva jus sii čađahit iežaset plánaid.

Ii leat boastut váldit mielde iežas dovdduid ságastallamii. Olmmoš gii dovdá iežas hui heajos dovdduin sáhttá šaddat hui beroštuvvan iežas vásáhusain, ja vajálduhttit ahte dat maid son bargá váikkuha eará olbmuide. Dalle lea buorre muittuhit sin dán birra.

Ovdamearkka dihte sáhttá dadjat:

"Gullen ahte don dovddat iežat dorvvoheapmin. Mun lean ahkikt gullat mo don dovddat iežat. Mun lean dáppe ja beroštan das mo don dovddat iežat"

"Dat gullo ahte don šattat hui oktonas go nu jurddašat. Sávan ahte it háliidivčče iežat eallima váldit."

Ráfehuhte!

Olbmot geain leat jurdagat háliidit váldit iežaset heakka, šaddet dávjá nu áŋgirit iežaset jurdagiin ahte sin beroštupmi olgomáilbmái unno. Don sáhtát dahkat stuora erohusa duššefal go gaskkalduhtát. Go válddát oktavuođa ja čájehat ahte beroštat, de sáhtát gádjut heakka. Ale jáhke ahte áššit iešalddis buorránit dahje jávket.

Jeara iešsorbmenplánaid birra

Jus muhtin muitala konkrehta plánaid birra váldit iežas eallima, de lea dehálaš diehtit man guhká jurdagat leat jođus ja man ollislaččat plánat leat. Jeara gažaldagaid vai dieđát lea go olmmoš jurddašan vuogi, beaivvi dahje báikki iešsorbmemii, dahje lea go son dahkan makkárge erenoamáš ráhkkaneami.

Jeara ovdamearkka dihte: "Dieđát go mii dáhpáhuvvá jus ieš válddát heakka? Lea go beaivi goas áiggut dan dahkat?"

Doaimma dakkaviđe jus leat dihto iešsorbmenplánat. Geahča kapihttala das goas ja gos ohcat divššu?

Gaskus doaivaga ja jeđđehusa

Olmmožin sáhtát geahččalit addit doaivvu vai áššit buorránit. Dakja ovdamearkka dihte: "Gullen ahte don dovddat ahte álo šaddá nu, muhto dasa in jáhke. Áššit rivdet álo áiggi mielde. Mun dieđán ahte gávdno veahkki."

Čájet ahte leat doarjja masa sáhttá máhccat jus jurdagat bohtet ruovttoluotta. Duođaš olbmo dovdduid, seammás go oainnát ahte rievdadus lea vejolaš.

"Mun lean sihkkar ahte sáhtát gávdnat eará vejolašvuođaid. Muhto de fertet oažžut lobi joatkit eallit."

Muitte ahte don dalle dadjat ahte olmmoš addá allasii lobi eallit.

Ságastala eará čovdosiid birra

Measta buohkain geain leat iešsorbmenjurdagat, lea váttis gávdnat čovdosa muhtun váttisvuhtii. Vai dovddat iežat buorebun, de dárbbašuvvo dávjá rievdadus. Ovdamearkka dihte sáhttá leat ahte barggat juoidá mii dovdo leat váttis dahje lossat.

Dávjá leat leamaš olu jurdagat mo čoavdit váttisvuođa, main iešsorbmen lea leamaš okta. Jus čovdosat eai doaimma, de sáhttá dovdat ahte iešsorbmen lea áidna čoavddus mii lea báhcán. Dasto ságastallat eará čovdosiid birra váttisvuhtii.

Ovdamearkka dihte dadjat: "Sáhttit go mii veahkehit gávnnahit makkár eará molsueavttut gávdnojit? Don ja mun sáhtte ságastallat viidáseappot dahje moai sáhtte gávdnat muhtima eará gii sáhttá veahkehit".

Ale doala čiegusvuođaid

Soaittát don fertet jearrat veahki earáin, ja fertet muitalit dán olbmui ahte dus lea heajos dovdu. Dalle ii galgga mearkkašit ahte fertet rihkkut luohttámuša. Danne it galgga lohpidit doallat iešsorbmenjurdagiid čiegusvuođas. Leage čielggas ahte it šatta passiiva. Don barggat dan vai beasat veahkehit dan olbmo geas leat iešsorbmenjurdagat.

Jus leat mánná dahje nuorra olmmoš, de fertet muitalit ollesolbmui jus muhtun ustibiin leat iešsorbmenjurdagat. Ovdamearkka dihte dadjat: "Giitu luohttámuša ovddas. Mu mielas lea nu dehálaš ahte sáhtát joatkit eallima dál. Danne ferten gávdnat muhtima gii sáhttá veahkehit du buorebut go mun. Dat lea dat buoremus maid sáhtán dahkat du ovddas."

Du ustit sáhttá suhttat. De muitte ahte dat maid dagat lei du buoremus vejolašvuohta dan dilis. Soaittát leat gádjon ustibiid heakka go leat muitalan earáide.

Ávžžut olbmo ohcat veahki

Dávjá fertet veahkehit dan olbmo geas leat iešsorbmenjurdagat ohcat divššu. Son geas leat iešsorbmenjurdagat, sáhttá dárbbašit veahki ráhkkanit dikšunmátkái. Sáhttá maid leat buorre jus muhtin lea mielde doarjjan galledeami áigge gii beassá gullat mii daddjojuvvo ja sáhttá doaibmat doarjjan maŋŋel. Fálal vuolgit su mielde, jus son háliida.

Ovdamearkka dihte dadjat: "Dieđát go ahte sii geat barget dearvvašvuođasuorggis leat doppe veahkehit buohkaid geain lea váttis dilli? Maiddái du! Háliidat go ahte mun boađán du mielde? Háliidat go ahte mun riŋgen ja jearan sáhtte go moai boahtit dohko?"

Váldde vára iežat dovdduin

Go muhtin du lagas olbmuin ovdanbuktá iešsorbmenjurdagiid, de lea dábálaš ahte ieš maid ballá. Don imaštalat mo sáhtát veahkehit ja balat bargat boastut. Don sáhtát dovdat iežat fámutkeahttá ja hui fuolas, mii maid sáhttá rievdat suhtadeapmái.

Dát leat áibbas dábálaš reakšuvnnat ja lea áibbas dohkálaš dovdat dan. Ságastallama áigge olbmáin lea buorre jus nagodat bissut ráfalažžan, muhto dan maŋŋá lea dehálaš ahte maiddái válddát vára iežat dovdduin.

Danne lea buorre jus beasat earáide muitalit iežat vásáhusaid ja jurdagiid birra, jus dus lea vejolašvuohta. Dát sáhttá leat ustit, muhtin bearrašis dahje muhtin gii bargá dán lágan doarjagain.

Sihke sidjiide geain leat iešsorbmenjurdagat ja sidjiide geat dorjot, sáhttá leat buorre álgu váldit oktavuođa muhtumiin doarjjatelefovnnas dahje heahtetelefovnnas. Dáppe lea olmmoš gii guldala ja sáhttá addit rávvagiid ja doarjaga mo ovdánit ja gosa galgá vuolgit jus dárbbaša eanet veahki. Dása sáhtát riŋget anonymalaččat.

Ovdamearkkat heahtetelefovnnaide:

• Bris - Mánáid vuoigatvuođat servodagas telefovnnas 116 111.
• Veahkkelinjá telefovnnas 90390.
• Jourbargi guoibmeolmmoš telefovnnas 08-702 16 80.
• Jourbargi báhppa, oktavuohta 112 bokte.
• Mind Suicide Line čatta mind.se bokte dahje telefovnnas 90101
• Riikkasearvvi SPES-telefonjoura telefovdna 020-18 18 00.

Mind searvi lea organisašuvdna mas lea olu máhttu psyhkalaš dearvvašvuođa ja iešsorbmema birra ja doaimmaha máŋga doarjjadoaimma. Don guhte leat sin lahka leat maid buresboahtin váldit singuin oktavuođa. Iešsorbmenlinjjá lassin gávdnojit maiddái Váhnentelefovdnalinjjá ja Boarrásiidlinjá.

Nubbi eaktodáhtolaš organisašuvdna lea Suicide Zero, mii bargá riikkaviidosaččat unnidit iešsorbmemiid. Sis eai leat iežaset doarjjadoaimmat, muhto fállet doarjaga máhtu ja álbmotoaivila hámis.

Riikkasearvi (SPES) lea dutnje gii leat lahka olbmo gii lea váldán iežas heakka. SPES:as leat ságastallanjoavkkut ja oktavuođaolbmot measta buot Ruoŧa leanain ja maiddái heahtetelefovdna mii lea rabas juohke eahkeda. Buohkat geaiguin deaivvadat SPES:as leat ieža massán muhtima iešsorbmema geažil.

Deaivvadit muhtumiin gii čájeha hálu ii hálit eallit lea stuorra hástalus, mii sáhttá maid buktit dutnje fámutkeahtesvuođa, duššástumi ja vuolláneami dovdduid. Ságastala skihpáriiguin ja lagaš olbmuiguin.

Sáhtát ovdamearkka dihtii jearrat muhtima boahtit mielde jus galggat fitnat soapmása guossis gii dovdá iežas heajut, dahje telefovnna bokte bivdit muhtima boahtit mielde doarjjan.

Ale vajálduhte iežat

Doarjut muhtima geas leat iešsorbmenjurdagat sáhttá dovdot váttis ja lossat. Lea dehálaš ahte jurddašat iežat fuolaheami birra, erenoamážit jus dárbbašat leat doarjjan guhkit áigái.

Dárkkis ahte dus lea áigi buorránit jus dus lea olu streassa árgabeaivvis.

Oza doarjaga jus dan dárbbašat

Váldde oktavuođa dearvvasvuođaguovddážiin jus ieš dárbbašat ságastallanveahki. Sáhtát váldit oktavuođa máŋgga klinihkain go logget sisa 1177.se.

Riŋges telefovdnanummirii 1177 jus dárbbašat dearvvašvuohtafuolahusa rávvagiid. Doppe sáhtát maid oažžut veahki gos ohcat divššu.

Jeara gielddas praktihkalaš veahki. Gielddas sáhttet leat sierralágán doarjjaortnegat oapmahaččaide, nugo vuoiŋŋastan- dahje ássandoarjja sidjiide geat leat buohccit. Sáhtát maid váldit oktavuođa pasieantta dahje oapmahaččaid organisašuvnnain. Doppe sáhtát oažžut doarjaga earáin geain leat sullasaš vásáhusat.

Iešsorbmenjurdagat sáhttet dávjá čadnojuvvot deprešuvdnii dahje garra áŧestussii. Muhtumin iešsorbmenjurdagat sáhttet čadnojuvvot persovnnalaš kriisii ​​gos olmmoš dovdá ahte lea eahpelihkostuvvan, givssiduvvon dahje sordojuvvon.

Lea oktavuohta vahágahtti alkohola ja narkotihka geavaheami ja stuorát iešsorbmenvára gaskkas.

Go lea fysalaš buozalmasvuohta, guhkesáigásaš gihpu, dahje go lea massán lagaš olbmo, gaskavuođa dahje barggu, de sáhttet leat eará sivat. Soaitá ahte sii leat ferten guođđit juoidá, nugo ruovttueatnama dahje bearraša, ja vásihit stuorra duššásvuođa dahje morraša.

Iešsorbmenjurdagat unnut dávjá muhtun áiggi maŋŋá ja dahket saji eará dovddaide. Muhto muhtumin dat bissot guhkit áiggi dahje bohtet ruovttoluotta áigodagaid mielde.