IEŽASDIKŠUN

Nuorvu mánáin

Förkylning hos barn - nordsamiska

Nuorvu lea infekšuvdna njunis, čoddagis dahje njielahagas. Meastá álo lea virus mii dagaha dan. Nuorvu jávká ieš, muhto gávdnojit vuogit maid bokte geahpidat symptomaid.

Nuorvu njoammu álkit, erenoamážit vuosttaš beivviid go mánná skihpá. Basa du ja máná gieđaid dávjá vai dávda ii njoammu.

Läs texten på svenska här.

Nuorvvu symtomat máná

Go lea nuorvu de lea mánás dávjá

  • njunni buđđosan
  • gasttáhat ja goaiku nuorvu
  • veaháš oaiveluttohat
  • feber
  • veaháš gosahat
  • váttis njiellat ja bávččas čoddagis.

Go nuorvu njoammu mánnái gollet moadde beaivvi vuosttaš symtomaide. Dábálaččat dovdá mánná iežas skibasin vuosttaš guokte beaivvi, das maŋŋá virkkostuvvá. Álggus lea snuolga njárbat ja maŋŋil dat šaddá suohkadeabbo. Snuolga máhttá leat ránis, fiskat dahje ruoná. Mánás máhttá leat nuorvu ja gosahat ovtta gitta guovtti vahkkui.

Máná gosahat lea goruda iežas suddjenvuohki. Gosahaga bokte bidjá gorut eret dakkáriid mat muosehuhttet giehkira.

Muhtimin lea mánás feber, muhto dat láve jávkat fargga.

Goasse ohcat divššu?

Nuorvu jávká dábálaččat ieš, ja mánná ii dárbbaš divššu. Jus nuorvu ii luoitte ovtta vahkus de máhttá mánás leat infekšuvdna, ja dan dárbbaša dálkkodit.

Oza divššu dikšonguovddážis dahje jourvuostáiváldimis jus mánná

  • lea nuorat go golbma mánnosaš ja su feber lea 38.0 Celsius ceahki dahje eanet
  • lea gaskkal golbma ja guhtta mánnosaš ja su feber lea 39.0 Celsius ceahki dahje eanet
  • lea eanet go guhtta mánnosaš ja su feber lea 41.0 Celsius ceahki dahje
  • lea feber eanet go njeallje beaivvi
  • lea bealljenávhllahat ja gihpu ii leat luoitán ovtta jándoris
  • golgá lávttas ávnnas bealjis
  • lea váttis njammat njičči dahje bohttala danne go njunni lea buđđosan
  • ii doala dábálaš oktavuođa ja orro šliettas
  • ii hálit borrat iige juhkat
  • vuoigŋá lossadit, jođánis ja njurgo vuoiŋŋahagain.

Dábálaččat ii dárbbaš váldit oktavuođa doaktáriin lossa nuorvvu dihte, jus mánná muđuin veadjá bures.

Muhto jus mánná snuolggida ja nubbi njunneráigi lea buđđosan de galggat váldit oktavuođa divššuin. Sus máhttá leat skoavdevuolši dahje ahte son lea coggan juoidá njunneráigái. Ovdamearkka dihte eartta dahje plástaspáppaža.

Dus lea riekti ipmirdit  

Vai galggat beassat oassálastit du divššus ja váldit mearrádusaid lea dehálaš ahte ipmirdat daid dieđuid maid oaččut dikšuma bargoveagas. Jeara jus it ipmir. Máhtát maid bivdit oažžut dieđuid čálalaččat vai máhtát logadit daid ráfis.

Jus it huma ruoŧagiela ja jus dus leat gullanváttut dus máhttá leat riekti dulkka veahkkái.

Don máhtát ohcat ábu vaikko makkár dikšunguovddážis fal dahje rabas spesialistta vuostáváldimis miehtá ruoŧa. Dus lea maid vejolaš oažžut bistevaš oktavuođa doaktáriin dikšunguovddážis.

Don máhtát álo čuojahit ja oažžut rávvagiid buohccedikšumis telefuvdnanummaris 1177.

Ná njoammu nuorvu mánnái

Nuorvu mánás njoammu álkit. Virus njoammu oalle unna goaikkanasaid bokte áimmus. Dat levvet dalle go manná gasttiha, gosiha dahje doallá soapmása gieđas. Go mánát dávjá guoskkahit sihke rávesolbmuid ja eará mánáid lea álki dávddas njoammut. Virus máhttá maid darvánan stoahkangávnniide maid mánát njoallut dahje njammet. Virus stoahkangávnnis máhttá muhtimin bissut das máŋga beaivvi.

Lea dábálaš mánás lea nuorvu máŋga hávi jagis 

Mánáin lea nuorvu dávjjibut go rávesolbmuin. Vuosttaš jagiin máná eallimis lea dábálaš ahte mánás lea nuorvu čieža hávi ovtta jagis. Áiggi mielde nuorvu šaddá hárvvibut. Logi jagi rájis mánáin láve leat nuorvu guktii jahkái, dego rávesolbmuin.

Vuosttaš guokte jagi dát infekšuvnnat eai daga máná immunan. Stuorit mánát šaddet immuna daid virusiid vuostá maid sii leat ožžon.

Guđa mánnosaš dahje nuorat mánáin lea muhtin suodji nuorvvu vuostá, antiávdnasiid bokte, daid son oažžu eatnis dalle go ain lea čoavjji siste. Njuorat mánná lea hearki infekšuvnnaide, erenoamážit vuosttaš mánuin.

Ná garvván nuorvvu njoammumis

Lea váttis bisuhit máná nuorvvukeahtta. Muhto gávdnojit vuogit unnidit vára dávdda njoammumis:

  • Basa du ja máná gieđaid dávjá. Ovdal ja maŋŋá juohke borrama.
  • Oahpat máná gastit gargŋila sisa, iige njuolga áibmui.
  • Geahččal oahpahit máná ahte ii čuokku njuni ja bealji, danne go virusat álkimusat darvánit dohko.

Divtte máná leat olgun nu dávjá go lea vejolaš, dalvit nai. Virus njoammu álkibut dálu siste.

Duhpátsuovva dagaha infekšuvnnaid giehkarussii

Mánát geat leat báikkiin gos sii vuigŋet duhpátsuova ožžot dávjjibut infekšuvnnaid go mánát geat leat suovakeahtes birrasis. Gárvve máná orrumis báikkiin gos olbmot borggadit.

Galgá go manná bissut ruovttus?

Mánát geain lea feber, leat váibasat galget bissut ruovttus ja vuoiŋŋastit, eaige mannat ovdaskuvlii, rabas ovdaskuvlii dahje skuvlii. Mánát geain ii leat feber ja vedjet bures máhttet mannat ovdaskuvlii dahje skuvlii, vaikko sis ain lea nuorvu.

Maid máhtán dahkat máná veahkkái?

Mánná vuoigŋá geahppaseappot ijas jus su oaivi lea loktosis. Don máhtát loktet seaŋgga oaivegeaži nu láhkái ahte bijat lassi bolstariid oađđinvuoláža vuollái.

Don máhtát geahpidit symptomaid vai manná veadjá nu bures go vejolaš.

Unnimus mánát vuigŋet njuni čađa. Danne sis máhttá leat váttis borrat, go njunni lea buđđosan. Dávjá lea skártan snuolga mii buđđo njuni.

Duldonsáltegoaikkanasaid máhttá geavahit nu guhká go lea dárbu

Don máhtát goaikkihit duldonsálteseaguhusa njunnái vai snuolggat luovvanit ja njunni buhtástuvvá. Duldonsáltti máhtát oastit apotehkas reseapta haga.

Máhtát maid ieš ráhkadit duldonsáltegoaikkanasaid. Seagut 1 desilihtara loiku čázi ovtta millilihtariin sáltti. Dat lea seammá mađi go okta máisttabastte sálti. Ane fuola ahte čáhci ii leat ila báhkas. Goaikkit seaguhusa máná njunnái plástacirgganasain, daid máhtát oastit apotehkas. Dahje geavat bumbolbihtáža.

Goaikkanas duldonsálttis lea sullii seamme sálttis go goruda lávttas ávdnasat, ovdamearkka dihte varra ja lymfa. Duldonsáltegoaikkanasat leat danne várrogasat šliivecuoccaide ja daid máhttá geavahit nu ollu ja nu dávjá go daidda lea dárbu.

Jus don njamahat de máhtát bidjat njižžemielkki máná njunnái duldonsáltegoaikkanasaid sadjái.

Njunnegoaikkanasaid máhttá geavahit vissis áiggi

Mánát máhttet oažžut njunnespraya dahje njunnegoaikkanasaid mat unnidit bohtaneami dalle go sis lea njunni bohtanan. Dat unnida bohtaneami. Eai gávdno njunnegoaikkanasat dahje njunnesprayat mat leat dohkkejuvvon mánáide mat leat unnit go jahkásaččat - dalle ferte geavahit duldonsáltegoaikkanasaid. Iešguhtege njunnesprayat ja njunnegoaikkanasat leat dohkkehuvvon iešguhtege agiide. Jeara apoteahkas ja dárkilit loga rávvagiid mat leat páhkas.

Njunnesprayaid ja njunnegoaikkanasaid ii berre geavahit guhkit áiggi go logi beaivvi maŋŋálaga. Jus daid geavaha guhkit áiggi daid čuozahusat sáhttet šaddat nuppi guvlui, dagahit máná njuni bohtanit.

Doala máná oaivvi badjin

Bohtaneapmi máná njuni  šliivecuoccain unno jus mánás lea oaivi loktosis dalle go oađđá. Geahččal bidjat nuppi bolstara oađđinvuoláža vuollái. Máhtát maid coggat moadde girjji seaŋgga oaivegeaži julggiid vuollái vai seaŋga lea állut. Unnit mánát lávejit atnit vuogasin čohkkát njuorat máná sugadanbeaŋkkas dahje guoddinlávkkas.

Čáhci lea dávjá seammá buorre go gosahatdálkkas

Gosahatdálkasat  maid oažžu oastit reseapta haga eai láve ábuhit nurvui. Gossan lea dehálaš vai manná oažžu olggos šliivvi ja buhtista giehkira. Atte mánnái dábálaš čázi juhkat. Mánáide mat lea badjel jagi boarrásat máhtát addit honnega mii lea seaguhuvvon liegga čáhcái. Muitte ahte honnet máhttá dagahit kariesa, danne galggat buhtistit máná bániid. Mánáide mat lea unnit go guokte jahkásaččat ii galgga goassege addit gosahatdálkasa.

Mánát geain lea feber galget juhkat dávjá

Geahpidan dihte gossama máhtát addit mánnái juoidá juhkat. Erenoamážit jus mánás lea feber. Mánát goiket jođáneabbo go rávesolbmot. Sii dárbbašit juhkat eanet go dábálaččat amaset goikat. Fálá čázi, sáftta dahje jusa. Mánná guhte lea juhkan ila unnán máhttá šaddat váibbas, šliettas ja cissat hárvvibut go dábálaččat. Jus mánná cissá seammá dávjá go muđuin láve, dalle son lea ožžon doarvái ollu juhkamuša.

Muhtimin mánát geain lea feber eai fuola dábálaš biepmu. Ii leat heahti jus mánás ii leat borranmiella moadde beaivvi. Fála sutnje dakkáriid masa liiko. Ovdamearkka dihte glássa, kreama dahje juvcca.

Dárbbu mielde máhttá addit dálkasiid gibuid ja febera vuostá

Feber lea goruda vuohki soahtat ja goddit infekšuvnnaid. Virusat eai liiko leat gorudis go šaddá ila liekkas. Jus mánná muđuin veadjá bures dalle it galgga dálkkuhit su febera vuostá.

Jus mánná njimmá iige hálit borrat dahje juhkat, ja jus sus lea váttis ráfáiduvvat eahkes, dalle máhtát addit sutnje parasetamol dálkasiid mat unnidit febera ja bákčasiid. Ovdamearkka dihte Alvedon ja Panodil. Daid máhtát addit golbma mánnosaččaid rájis, muhto váldde álo oktavuođa divššuin ovdal go attát dálkasiid mánáide mat lea unnit go guhtta mánnosaččat.

Guđa mánnosačča rájis máhttet mánát oažžut dálkasiid mat geahpidit gibuid ja febera ja mat sisdollet váikkuheaddji ávdnasa ibuprofen, mii gávdno ovdamearkka dihte Ipren ja Ibuprofen dálkasiin.

Dálkasat gávdnojit máŋggaid hámis, dat lea gitta máná agis. Jeara apotehkas guhtemuš heive du mánnái. Bargga dárkilit olggoža rávvagiid mielde ja ale seagut máŋga soarttat dálkasiid.

Garvve muhtin dálkasiid

Mánát gitta 18 jahkásažžan eai berre geavahit dálkasiid mat sisdollet asetylsalisylsuvrri, ovdamearkka dihte Treo ja Bamyl, jus doavttir ii leat sihtan dan dahkat. Lea várra oažžut Reyes syndrom dávdda. Dat ii leat dábálaš dávda, muhto dat máhttá earret earáid dagahit bahás vigi vuoigŋamiidda.

Jus mánás leat spiinneboahkut ii galgga sutnje addit dálkasiid main lea ibuprofen dahje iežá dálkasiid mat gullet jovkui NSAID dahje cox-hehttejeaddjit. Ovttas spiinneboahkuiguin lea stuorit várra hárvves, muhto duođalaš infekšuvnnaide.

Meannudeapmi

Go nuorvu eanaš oassái vuolgá virusiin de ii ábut meannudit dan antibiotikain. Goruda immunasuodji fuolaha dearvvašmuvvama ja nuorvu jávká.

Nuorvvu birra

Nuorvu lea infekšuvdna bajit vuoigŋangeinnodagain, eanemusat njunis. Virusat ja bakteriijat infekterejit šllivecuoccaid. Dat bohtanit ja ráhkadit eanet šliivvi go dábálaččat. Šliivi máhttá leat njárbat dahje suohkat.

Leat máŋga čuođi virussoartta mat máhttet dagahit nuorvvu.

Čuovvu dávddat

Jus nuorvu ii jávkka máhttá mánná ožžon čuovvudávdda.

Dábáleamos čuovvudávda lea bealljenávhllahat

Muhtimin máhttá nuorvu dagahit máná oažžut bealljenávhllaha. Mánás lea bávččas bealjis dahje beljjiin. Bealljenávhllaha máhttá šaddat meannudit antibiotikain. Erenoamážit mánáid mat leat ovtta jagi rádjái, dahje eanet go 12 jagi boarrásat.

Mánát hárvet ožžot skoavdevuolšši.

Mánát hárvvuin ožžot skoavdevuolšši

Muhtin mánát ožžot skoavdevuolšši dalle go sis  lea nuorvu. Muhto dat ii leat dábálaš. Dalle máná njunni buđđosa, ja sus lea várka gállus dahje nierain.

Mánná máhttá maid oažžut influensa.

To the top of the page