Čohkkehuvvon dieđut covid-19 birra

Covid-19

Om Covid-19 - nordsamiska

Covid-19 sivva lea virus. Eanemus olbmot geat ožžon covid-19 skihppájit dego snuorvvus. Muhtin olbmot skihppájit oalle sakka ja dárbbahit divššu buohcceviesus.

Dávda covid-19 boahtá virusis mii gullo coronavirusuid jovkui.

Dávda gávdno stuorra osiin máilmmis. Danin gohččoduvvo pandemiijan.

Vállje regiovnna bajimusas siiddus de oaččut dieđuid mii guoská du guvlui.

Läs texten på svenska här

Boahkut covid-19 vuostá:

Gávdno boahkut covid-19 vuostá. Boahkut suddje du duođalaš skihppámii covid-19:s.

Covid-19 dávdamearkkat

Eanemus  olbmuide dovdu dego dábálaš snuorvu dahje influensa.

Eanemus olbmot dearvvaštuvvet sullii vahkus. Muhtin olbmot skihpe guhkit áiggi.

Dát leat dábálaš dávdamearkkat:

  • gosahat
  • feber
  • čotta bávččas
  • snuorvu dahje buđđosan njunni
  • rievdaduvvon havssa ja máhku
  • oaivebávččas
  • bávččas dehkiin
  • illávejiid
  • čoavjebávččas
  • lužat
  • váttis vuoigŋat
  • váibbasvuohta.

Muhtimat skihppájit hui bahát

Muhtin olbmot skihppájit ollu eanet sullii vahku geažis. Don sáhtát oažžut váttisvuođa vuoigŋat ja dovdat oalle geahnohisvuođa gorudis.

Várra stuorru mađi boarráset don leat.

Várra stuorru jus don leat hirbmat badjelmeare lossat.

Lea maiddái eanet várra jus don leat áhpeheapme.

Muhtin dávddat sáhttet maid lasihit vára duođalaččat skihppát.

Guođe covid-19 iskosa

Lea deaŧalaš ahte bisut ruovttus jus leat skibas. Eatnasat eai dárbbat váldit iskosa. Loga eambbo teavsttas Váldde covid-19 iskosa.

Goas ja gos galggan ohcat divššu?

Eanemus olbmot geat ožžot covid-19 eat dárbbe ohcat divššu.  Dávda láve ieš buorránit.

Riŋge telefonnummara 1177 jus háliidat veahki maid galggat bargat. Sii geat vástidit leat buohccedivššárat. Sii sáhtte maid veahkehit du gávdnat gos galggat ohcat divššu, jus dasa lea dárbu. 

Buohccedivššárat ságastit ruoŧagiela ja eaŋgalasgiela. Muhtimin lea vejolaš oažžut veahki iežá gielaide.

Riŋge +46 771-11 77 00 jus riŋget telefovnnas mas lea olgoriikanummar.

Jus lea hoahppu

Váldde dakkaviđe oktavuođa dikšoguovddážiin dahje joura-rabas vuostáiváldiin jus dus lea okta dahke máŋga čuovvovaš váttuin:

  • Jođánit šattat ain skihppásit.
  • Dus lea váttis vuoigŋat váikko vuoiŋŋastat.

Oza divššu fáhkkabuohccis jus ii mana váldit oktavuođa dikšoguovddážiin dahje jour-rabas vuostáiváldiin.

Ná covid-19 njoammu

Covid-19 njoammu dávjjimus go olbmos geas lea dávda gastá dahje gossá. Dalle šaddet smávva virusgoaikkanasat.  Don sáhtát njoammut jus oaččut daid goaikkanasaid dudu nala.

Goaikkanasat sáhtte maid darvánit sierra diŋggaid nala.  Go guoskkahat diŋggaid de oaččut virusa du nala. Várra ahte ieš galggat skihppát das lea unni.

Dus geas lea covid-19 sáhtát njoammut iežá olbmuid váikko don it dovdda iežat skibas.

Don guhte leat áhpeheapme

Sáhttá leat vearráu skihppát go leat áhpeheapme.

Dus gii it leat boahkuhuvvon lea eanet várra skihppát bahuid.

Mánná sáhttá riegádit ila árra jus don buohccát nuppi lahkis áhpehisvuođas.

Don soaittát dárbbahit riegádahttit keaisárčuohpahusain jus skihppát covid-19 dávddain.

Ságas iežat sealgeetniin dahje doaktáriin. Sii sáhttet addit dutnje rávvagiid.

Eanas áhpeheamet geat leat boahkuhuvvon eai buohccá bahuid.

Don guhte njamahat

Don sáhtát njamahit du máná jus dus lea covid-19.

Don sáhtát oažžut rávvagiid ja veahki bvc:s.

Gieđahallan

Eanemus olbmot eai dárbbaš gieđahallama covid-19:i. Ná máhtát bargat nu don veaját buorebut.

Muhtin olbmot dárbbahit dikšuma buohcceviesus. Don guhte boađát buohccevissui sáhtát ovdamearkka dihte oažžut oksygena vai galggat sáhttit vuoigŋat buorebut. 

Muhtin olbmot skihppájit nu bahái ahte dárbbahit dikšojuvvot respiráhtoris. Dalle nohkkada sin. Dat gohččoduvvo intensiivadikšu.

To the top of the page