Besök 1177.se, logga in för personliga e-tjänster eller ring 1177 för sjukvårdsrådgivning.
Bealljebávččas lea oalle dábálaš sihke mánáin ja rávesolbmuin. Mánáin snuorvu dehe bealljesiejahas dávjá lea sivva. Rávesolbmuin sivva dávjábut lea bealljeoarádateksema. Dávjá gihpu jávká ieš muhto muhtimiin sáhttá dárbbahit soames lágan gieđahallama.
Lea dábálaš ahte mánát ožžot čalbmesiejahasa, ja dávjá snuorvvu oktavuođas. Dávjámusat buorrána vahkus dálkasa gieđahallama haga.
Vuovssadeamit ja lužohagat leat dábáleamos symptomat go mánáin lea čoavjevihki man virus lea dagahan. Dávda lea measta álot váraheapme ja manná badjel moatti beaivvis. Lea dehálaš ahte mánná juhká čázi, erenomážit jus sus seamme áiggi lea luhčadávda. Dat guoská erenomážit vuollái jahkásaš mánáid.
Feber lea goruda vuohki bealuštit iežas njoammuma vuostá, man virus dehe bakteriija leat dagahan. Mánát ožžot álkit febera, muhto dat ii dárbbat mearkkašit ahte sii leat erenomáš skihppásat. Dehálaš lea mot mánná muđuin veadjá.
Nuorvu lea infekšuvdna njunis, čoddagis dahje njielahagas. Meastá álo lea virus mii dagaha dan. Nuorvu jávká ieš, muhto gávdnojit vuogit maid bokte geahpidat symptomaid.
