IEŽASDIKŠUN

Bávččas bealljis

Ont i örat - nordsamiska

Bealljebávččas lea oalle dábálaš sihke mánáin ja rávesolbmuin. Mánáin snuorvu dehe bealljesiejahas dávjá lea sivva. Rávesolbmuin sivva dávjábut lea bealljeoarádateksema. Dávjá gihpu jávká ieš muhto muhtimiin sáhttá dárbbahit soames lágan gieđahallama.

""

Dát teaksta lea dábálaš sivaid birra bealljebákčasii, maid ieš sáhtát bargat ja goas galggat ohcat divššu.

Läs texten på svenska här.

Sierra lágan bákčasat bealjis

Bealjis leat golbma oasi, bealljelasta, gaskabeallji ja siskkitbeallji. Siskkimusat bealljeoarádagas lea bealljecuozza. Bealljecuozza siskkobealde lea gaskabeallji, mii lea ráiggáš mas dábálaččat lea gássa.

Várka ovtta dehe goappeš beljiin sáhttá leat sierra sivaid dihte. Dus sáhttá leat virusvuolši, vuolši bakteriijaiguin dehe siejahas bealljeoarádagas. Dávjá lea váttis diehtit manin lea bávččas beljiin.

Bealljenávli go lea snuorvu

Virussnuorvvus njunni ja čotta láve leat sidjon. Čotta láve leat ruoksat ja giksojuvvon ja soaitá bávččagit čoddagis. Go lea snuorvu de lea maid dábálaš váttuiguin dego feber, snuolggat ja gosat. Bealljit sáhttet maid bávččagit. Sátta lea deaddu bealjis dan dihte go šliiveasit leat bohtanan.

Snuorvu dagaha maid váddásit šliiveasiide njunis ja bealjis vuosttildit daid bakteriijaid mat sáhttet dagahit bealljesiejahasa. Maid dearvvaš olbmot sáhttet guoddit daid bakteriijaid njuni duogis. Smávva mánát dahket dan dávjá, rávesolbmot hárvet. Bakteriijat ožžot vejolašvuođa dahkat nu don skihppát easka dalle go ovdamearkka dihte virusinfekšuvdna lea válbmen luotta dáidda.

Beallji bávččas bealljesiejahasas

Bealljesiejahas lea oalle dábálaš mánáin ja boahtá dávjá ovttas snuorvvuin. Rávesolbmot sáhttet maid oažžut bealljesiejahasa, muhto ii leat seamme dábálaš. Go lea bealljesiejahas sidjo gaskabealjis ja bealljecuozza ruvssoda ja asso. Bealljecuozza sáhttá sodjut ja lihkkat heajubut.

Bávččaga bealjis go lea bealljesiejahas. Sivva lea ahte šliiveassi lea bohtanan ja deaddu gaskabealjis lassána ja bealljecuozza lea sidjon. Danin dávjá bávččaga eanet go veallá ja deaddu gaskabealjis lassána. Sihke mánáid ja rávesolbmuid bealljit sáhttet buođđut ja oažžut heajut gulu dan botta go lea bealljesiejahas. Febera sáhttá maid oažžut. Feber lea dábálaš mánáin vuolil jagi muhto boarrásit mánáin ja rávesolbmuid lea hárvet.

Muhtimiin deaddu gaskabealjis šaddá nu stuora ahte luoddana. Sáhttá bávččagit oalle sakka ovdal luoddana, muhto maŋŋil bávččas jođánit buorrána. Go bealljecuozza luoddana de láve golgat siedja bealljeoarádagas. Dávjá bealljecuozza savvo ieš ja ii láve oažžut makkárge váttuid maŋŋil. Jus bealljecuozza luoddana de galgá álo ohcat divššu danin go dárbbaha dálkkodit siejahasa antibiotikain. Danin go bealljesiejahas dávjá lea garas jus bealljecuozza lea luoddanan.

Bávččas bealjis go lea bealljekatarra

Go lea bealljekattara de lea čoahkkanan čielga golggus gaskabealjis. Sivva dasa lea ahte šliiveassi bealljedorvves bohtana ja ii sáhte rahppot luoitit olggos ja dássádit deattu. Dalle šaddá vuolledeaddu ja sáhttá šaddat golggus mii ollásit dehe oassái deavdá gaskabeallji. Dat dagaha ahte bealljecuozza ii sáhte lihkkat seamme bures, jietnabárut unnut ja gullu sáhttá šaddat heajut ovttas gaska. Dovdu dego lohkki beallji badjel ja jietna sáhttá hedjonit.

Lea dábálaš ahte mánát ožžot bealljekatarra maŋŋil snuorvvu dehe bealljesiejahasa. Váttut jávket dávjá ieš, ja ii galgga gieđahallot antibiotikain. Don rávesolmmožin sáhtát oažžut váttisvuođa golgosiin gaskabealjis jus don ovdamearkka dihte it sáhte dássádit deattu go girddát dehe buokčat. Dávjá rávesolbmot maid ožžot váttisvuođaid go lea snuorvu muhto váttut lávejit jođánit jávkat ieš. Jus dássáda deattu de váttut sáhttet jávkat jođáneappot. Jus gibut eai buorrán moatti vahkus don rávesolmmožin álo galggat ohcat divššu. Erenoamážit jus dus dušše lea váddu ovtta bealis.

Beallji bávččas go lea bealljeoarádateksema

Bávččas bealjis sáhttá maid leahkit ahte don rávesolmmožin dehe du mánná lea ožžon siejahasa ieš bealljeoarádahkii. Dat gohččojuvvo bealljeoarádateksema dehe extern otit. Dalle liiki bealljeoarádagas lea giksojuvvon ja sidjon.

Go lea bealljeoarádateksema de beallji iežas buhtisteapmi ii doaimma nu go galgá. Dát sáhttá dagahit ahte bealljeoarádat giksojuvvo ja sakŋida. Muhtimiin siejahas lea duođaleappot. Dalle bealljeoarádat sáhttá bohtanit, sáhttá bávččagit ja sáhttá golgagoahtit guohca ja durddus golggus bealjis. Gullu sáhttá hedjonit gaskaboddasaččat jus bealljeoarádat ollásit dehe oassái buđđo eksemain, bohtanemiin dehe liikeseallaiguin. Sivva dasa lea go jietna olggul ožžo váddásit beassat bealljecuzzii.

Álkit bealljeoarádateksema lea oalle dábálaš, erenoamážit olbmuin geat vuojadit ja lávgut ollu. Lea álkibut oažžut bealljeoarádateksema liegga ja njuoskka dálkkádagas. Danin lea dábáleappot oažžut váttuid geasset Ruoŧas dehe mátkkiin lieggasit riikkaide.

Iežá sivat bealljebákčasii

Erenomáš gerddiid bávččas bealjis sáhttá leat danin go juoga lea boahtán bealljeoarádaga sisa. Smávva mánát sáhttet coggat helmmuid, geđggiid ja iežá smávva diŋggaid bealljái. Ruollat sáhttet maid beassat bealljeoarádahkii.

Dearpan beallji vuostá dehe ovdamearkka dihte spábba beallji vuostá sáhttá billistit bealljecuocca ja bávččagit, vardit, hedjonit gulu ja muhtimiin oaivejorran. Seamme sáhttá geavvat buokčamis dehe girdimis jus ii geargga dássádit deattu nuogis jođánit.

Goas galggan ohcat divššu?

Bávččas bealjis buorrána dávjá ieš ja eanemusat eai dárbbaš ohcat divššu iežas váttuide.

Oza divššu dearvvašvuođaguovddážis dehe jouravuosttáiváldimis jus don rávesolmmoš dehe du mánás

  • lea beallji bávččas ja várka ii jávkka jándora siste
  • lea golggus mii golgá bealjis
  • lea giksojuvvon dehe bohtanan bealljeoarádat eanet go guokte jándora.

Oza divššu dakkaviđe heahtevuostáiváldimis jus don rávesolmmožin dehe du mánás

  • lea beallji bávččas ja seammás lea stirddas niski ja dovddat iežat oalle váiban ja geahnoheapme
  • lea bávččas bealjis, lea alla feber ja dovddat duođalaččat skibas
  • leat ruoksat ja bohtanan beallji duogis dehe jus beallji lea álgán ceaggát olggos.

Váldde oktavuođa dearvvašvuođaguovddážiin fas jus váttut bealljenávlliin dehe golgi gođus bealjis lea ain das guokte gitta golbma jándora maŋŋil go doavttir lea árvvoštallan váttuid.

Váldde oktavuođa dearvvašvuođaguovddážiin jus don rávesolmmožin dehe du mánná maŋŋil bealljesiejahasa lea dovdu ahte beallji lea buđđosan, hedjonan gullu, čuohcá dehe bihču beljiin ja ii buorrán golbma mánus. Oza divššu árabut jus váttut leat oalle stuorrát. 

Don sáhtát álot riŋget ja oažžut buohccedikšorávvagiid telefovdnanummaris 1177.

Maid ieš sáhtán bargat?

Dávjá bávččas jávká ieš. Sáhtát geahččalit muhtin diŋggaid vai geahpidat symtomaid. 

Doala oaivvi loktosis

Sihke mánát ja rávesolbmot vedje buoret go doallá oaivvi loktosis go lea bávččas bealjis. Dalle bohtaneapmi unno njunis ja bealjis ja ii bávččat seamme ollu. Sáhttá maid leat buorre doallat oaivvi loktosis go galgá oađđit. Sáhtát bordit assás bolstariid. Don sáhtát maid loktet oaivegeaži seaŋggas jus bijat liige bolstara madrássa vuollái.

Máná vuolil jagi sáhtát geahččalit atnit guoddingeasástagas. Don sáhtát maid diktit su čohkkát askkis dehe babysitteris. Don sáhtát maid loktet oaivegeaži seaŋggas go mánná galgá oađđit, ovdamearkka dihte sáhtát bordit assás girjjiid seaŋgajulggiid vuollái oaivegeažis.

Njunnespraya ii veahket bealljesiejahasa vuostá muhto sáhttá geahpidit vuoigŋama

Njunnegoaikkanasat ja njunespreja bohtaneami vuostá sáhttá geahpidit njunnebuđđosa ja geahpidit vuoigŋama go lea snuorvu. Muhto ii veahket ieš bealljesiejahasa vuostá. Gullo sihke mánáide ja rávesolbmuide. Ale geavat njunnespreja bohtaneami vuostá eanet go logi beaivvi. Dat sáhttá dagahit njunnebuđđosa man lea váttis oažžut eret.

Doidde njuni duldonsáltečáziin

Don sáhtát maid geahččalit doidit njuni duldon sáltečáziin. Gávdnojit válmmas duldonsáltegoaikkanasat ja duldonsáltesprejat oastit apotehkain. Sáhtát maid ieš ráhkadit duldonsáltečázi de seaguhat ovtta máisttamihtu sáltti ovtta desilittara čáziin. Duolddit seaguhusa ja divtte čoaskut. Oažžut duldonsáltečázi njunnái sáhtát geavahit erenoamáš njunnedoidi dehe unna plástačuggestaga. Goappašagaid sáhtát oastit apotehkas.  

Reseaptakeahtes dálkasat geahpida bákčasa

Rávesolbmot sáhttet geavahit reseaptakeahtes dálkasiid parasetamolain dehe ibuprofenain. Parasetamol gávdno ovdamearkka dihte Alvedonas dehe Panodilas. Ibuprofen gávdno ovdamearkka dihte Iprenas ja Ibumetinas.

Jus du mánná lea nuorat go guhtta mánu de galggat álo ráđđehallat buohccedivššáriin dehe doaktáriin ovdal go attát dálkasa sutnje. Guhtta mánu agis sáhtát addit mánnái dálkasiid mat sisdollet ibuprofen. Moadde ovdamearkkat leat Ipren dehe Ibuprofen Apofri. Lea dehálaš čuovvut čilgehusaid páhkain nu ahte mánná ožžo rivttes meari.

Garvve muhtin dálkasiid

Mánát gitta 18 jagi geain lea feber eat galgga geavahit dálkasiid mat sisdollet asetylsalisylsyra, ovdamearkka dihte Treo ja Bamyl, ovdal go don váhnemin álggus leat ságastan doaktáriin.

Rávvagat got sáhttá geahpidit bealljeoarádateksema

Bealljeoarádateksema jávká dávjá ieš mánáin ja rávesolbmuin muhto sáhttá sakŋidit oalle ollu. Geahpidit váttuid sáhttá leat buorre doallat beallji goikkis ja geavahit fetvadda, bealljebunciid dehe lávgungahpira go vuojada dehe riššuda. Sáhttá dahkat nu váttut jávket. Lea maid buorre jus ii sakŋit beallji danin dat sáhttá dahkat váttuid vearrát. Don rávesolmmožin sáhtát maid geahččalit bealljespreja bealljeoarádateksema vuostá man sáhtát oastit apotehkas. Spreja sáhttá maid geavahit mánáide geat leat boarrásit go vihtta jagi.

Dássádit deattu sáhttá maid veahkehit go lea bealljeváttut

Gullo sáhttá hedjonit gaskaboddasaččat maŋŋil bealljesiejahasa ja deaddu gaskabealjis lea rievdan. Dalle sáhttá veahkehit dássádit deattu. Dan dagat nu ahte doalát njuni ja seammás geahččalat bossut áimmu njuni čađa. Dalle áibmu deddojuvvo bealljedorvve čađa. Šaddá álkibut dássádit deattu jus geavaha njunnegoaikkanasaid dehe njunnespreja mii geahpida šliiveasiid bohtaneami. Veahkehit smávva mánáid dássádit deattu de sáhtát diktit sin njammat juoidá, ovdamearkka dihte doahtu dehe juhkat čázi bohttalis. Gávdnojit maid veahkkeneavvut oastit apotehkas.

Sáhttá maid leat buorre dássádit deattu girdinmátkkiin jus lea bealljeváttut.

Bealljeváttut ja lávgun

Go lea bealljeváttut várkkain ja golgosiin beljiin dalle it galgga lávgut. Jus dus lea leamaš bealljesiejahas gos bealljecuozza lea ráigánan de berrešat garvit oažžut čázi bealljái soames vahku maŋŋil go lea heaitán golgat bealjis. Don sáhtát geavahit fetvadd dehe bealljebunciid rišadeamis dehe lávgumis.

Garvve oažžut čázi bealljái juste maŋŋil čuohpadeami gos don dehe du mánná lea ožžon bohcci bealljái. Moadde vahku maŋŋil manná bures lávgut nu guhká go ii bija oaivvi čázevuollái.

Gieđahallan

Bealljebávččas jávká dávjá ieš. Bávččas bealjis go lea snuorvu dehe bealljekatarras ii gieđahallo antibiotikain.

Muhtin bealljesiejahasat gieđahallot antibiotikain

Visot rávesolbmot ja muhtin mánát dárbbahit gieđahallama antibiotikain bealljesiejahasain bakteriija siva dihte. Gieđahallan bealljesiejahasain lea sierra láhkái sierra agiin go várra váttisvuođaide rievdá agi mielde.

Sii geat álo ožžo gieđahallama antibiotikain leat:

  • Mánát vuolil jagi.
  • Mánát vuolil guokte jagi geain lea bealljesiejahas goappaš beljiin.
  • Mánát badjel guoktenuppelot jagi ja rávesolbmot.
  • Visot mánát ja rávesolbmot geain lea luoddanan bealljecuozza.

Mánáin gaskkal okta ja guoktenuppelot jagi bealljesiejahas dávjá savvo antibiotika haga. Muhto maid bealljesiejahas mánáin galgá gieđahallot jus:

  • Mánás lea alla feber.
  • Mánás lea oalle bávččas bealjis, váikko gieđahallan reseaptakeahtes bávččasgeahpideaddji dálkasiiguin.
  • Juoga čájeha ahte siejahas sáhttá leavvat dehe jus mánás lea juoga iežá duođalaš dávda.

Bealljeoarádateksema gieđahallo bealljegoaikkanasaiguin

Deháleamos go gieđahallá bealljeoarádateksema lea ahte bealljeoarádat buhtistuvvo. Muhtimiin buhtisteapmi lea doarvái. Muhtimiin sáhtát oažžut bealljegoaikkanasaid reseapttas. Sisdoallá dávjá seaguhusa antibiotikain, kortisonain ja guoppargoddi dálkasa. Antibiotika veahkeha siejahasa vuostá, mii dahká ahte sakŋida, ja bohtaneami vuostá.

Jus bealljeoarádat lea oalle bohtanan de sáhtát oažžut unna kompressa mii lea luvvon dálkasiin mii unnida bohtama bealljeoarádahkii. Dat gohččoduvvo tamponad. Go bohtaneapmi lea buorránan de sáhtát álgit gieđahallama bealljegoaikkanasaiguin.

Muhtimiin siejahas sáhttá leavvat olgobealljái. Dalle sáhttá dárbbahit antibiotika tableahta hámiin.

Bohcci bealjis

Mánát ja rávesolbmot geain lea ollu váttut golgosiin bealjis dehe bealljesiejahasat mat bohtet ruovttoluotta sáhttet oažžut bohcci beallji sisa. Rávesolbmuin čuohppan sáhttá dahkot báikkálaš jámihemiin muhto mánáid álo bidjá oađđit. Mánát sáhttet muhtimiin oažžut stuoriduvvon rávssá njuni duogis čuhppojuvvon eret seamme áiggi. Dat dahkko jus rávssá dahká ahte bealljedorve šaddá ila baskki dehe dahká ahte mánná snurká.

Čuohppama botta bidjo unna plástabohcci bealljecuozza čađa nu áibmu sáhttá beassat gaskabealljái. Dat dahká ahte bealljecuozza sáhttá lihkkat álkibut ja čohkkehuvvo unnit golggus bealljecuozza duogis. Gullo buorrána ja sáhttá maid unnidit vára ođđa bealljesiejahasaide.

Iskkan

Doavttir geavaha otoskopa iskkat beallji. Lea dego geavja mas lea unna tráhtta ja lámpu geažis. Muhtimiin doavttir geavaha bealljemikroskopa mii lea dego giikkár.

Doavttir iská makkár bealljecuozza lea, jus lea makkárge golggus bealljecuozza duogis, makkár golggus lea ja got bealljecuocca lihkká. Baloŋgga vehkiin son sáhttá bossut áimmu bealljecuozza vuostá ja oaidná jus lihkká. Muhtimiin doavttir geavaha tympanometera dan sajis iskan dihte man ollu bealljecuocca lihkká ja deattu gaskabealjis. Doavttir bidjá dalle unna bunci bealljeoarádahkii ráigái ja čatná rusttega buncái. Rusttet bihču. Iskkan ii bávččat.

Bealljeoarádateksema sáhttá dahkat ahte lea váttis oaidnit bealljecuocca. Sáhttá leat váttis doaktárii oaidnit jus leat iežá bealljeváttut earret go eksemat. Dalle lávejit sihke mánát ja rávesolbmot oažžut gieđahallama eksema vuostá álggus. Maŋŋil beassá boahtit ruovttoluotta moadde beaivvi geažis vel ovtta iskamii.

Njammu go bealljebávččas?

Siejahasat bealjis ja bealljekatarra ii njammu. Muhto boahtá dávjá snuorvvu oktavuođas. Snuorvovirusat levvet oalle álkit. Njammu sáhttá dolvojuvvot gihtii váldima bokte ja iežá njuolga oktavuođaid bokte. Don sáhtát geahččalit garvit njammut iežáid jus gosat dehe gasttát gargŋilmáhccái ja geahččalit bassat gieđaid dávjá.

Bealljeoarádateksemat ii njammu muhto gođus mii šaddá beallji siste das sáhttá gávdnot bakteriijat mat njammut.

Got sáhtán eastit bealljebákčasa?

Lea váttis garvit ahte mánát ja rávesolbmot njammut snuorvovirusiidda, mii dávjá lea sivva várkii bealjis.

Váttis garvit bealljesiejahasa

Rávesolmmožin várra oažžut bealljesiejahasa lea oalle unni. Sáhttá leat váttis garvit bealljesiejahasa ollát mánáid luhtte. Dát sáhtta leat veahkkin:

  • Joatkke njamahit mánádet, jus juo dagat dan. Njamaheapmi suddje máná vuosttaš jagi.
  • Garvve suovva báikkiid danin go dat dahká ahte máná šliiveasit šaddet hearkkibut siejahasaide.

Mánát ja rávesolbmot geat dávjá ožžon bealljesiejahasaid ožžot unna bohcci čuhppojuvvon bealljái. Sáhttá unnidit vára oažžut eanet bealljesiejahasaid.

Ná garvvát bealljeoarádateksema

Ale čuokku beallji. Dat ráfehuhttá dan lunddolaš buhtisteami bealljeoarádagas ja lasiha vára ahte bakteriijat bohtet bealljái. Don sáhtát maid oažžut bealljeoarádateksema lávgumis dehe go buhtistat beallji dávjá.

Lea buorre geavahit gullusuoji ja belljosiid mat leat beallji olggobealde mihá buoret go dakkáriid mat leat beallji siste.

Don guhte geavahat beallječiŋaid sáhtát geahččalit geavahit dakkáriid mat leat geahččaluvvon ja ávžžuhuvvon allergiijaide. Allergiijat ja eksemat mat leat beallji olggul oasis sáhttet leavvat bealljeoarádahkii. Lea maid buorre geavahit šámpo ja sáibbu mat leat geahččaluvvon allergiijaide.

Lea dehálaš biggohit bealljeoarádagaid jus dus lea gullanappráhta

Don guhte geavahat gullanapparáhta sáhtát muitit ahte lea buorre biggohit bealljeoarádaga ja de válddát eret apparáhta go it geavat dan. Lea maid dehálaš buhtistit diŋgga vai bakteriijat eai boađe bealljeoarádahkii.

Jus don dávjá oaččut váttisvuođa bealljeoarádateksemain sáhttá leat buoret geavahit daid mat lea beallji duogis dan sajis go apparáhta man coggá beallji sisa.

Váttisvuođat ja lassedávddat

Bealljebávččas savvo dávjá ieš moatti beaivvis. Muhtimiin sáhttá báhcit golggus bealljecuocca duogis veaháš áiggi maŋŋil go bealljesiejahas lea savvon. Dat sáhttá dagahit ahte gullo hedjona gaskaboddasaččat. Lea buorre váldit oktavuođa doaktáriin jus váddu báhčá máŋga vahku dehe vearrána. Mánát nuorabut go njeallje jagi geain lea leamaš siejahas goappeš bellljin galget álot mannat ruovttoluotta doaktára lusa golbma mánu geažis. Dárkkisteapmi dahkku doaktáris dearvvašvuođaguovddážis. Jus doavttir fuobmá ahte gullo ii leat ollát buorránan dehe jus bealljecuocca ii oru dearvvaš de čállo remissa beallje- njunne- čottavuostáiváldái.

Mastoidit ja iežá váttisvuođat

Muhtin bealljesiejahasain infekšuvdna leavvá ja addá váttisvuođaid. Mastoidit mearkkaša ahte bealljesiejahas lea leavvan oaiveskálžui beallji duogis. Symtomat lea garra bávččas bealjis ja beallji duogis, feber ja beallji mii ceaggá. Smávva mánáin váttisvuohta sáhttá boahtit nu jođánit ahte ii leat geargan fuobmát bealljesiejahasa. Dávda lea duođalaš. Oza divššu dakkaviđe heahtevuostáiváldimis jus jáhkát don rávesolmmožin dehe du mánás lea mastoidit. Olbmot mastoiditain šaddet bissánit buohcceviesus ja ožžot antibiotika njuolga varrii. Eanemusat dearvvaštuvvet maŋŋil gieđahallama muhto muhtimiin čuohppan gáibiduvvo.

Bealljesiejahas sáhttá maid addit ovdamearkka dihte muohtolámisvuođa ja vuoiŋŋamašsiejahas jus leavvá. De don rávesolmmožin dehe du mánná dárbbaha divššu jođánit.

Bealljeoarádateksema mii boahtá ruovttoluotta

Lea dábálaš fas oažžut bealljeoarádateksema. Doala beallji goikkis ja geavat šámpo ja sáibbu mii lea allergiijageahččaluvvon, danin go sivva bealljeoarádateksemii muhtimiin lea allergiija. Sáhttá unnidit vára váttuide. Garvve čuoggut beallji. Lea maid buoret geavahit belljosiid go bunciid beljiin go guldalat musihka dehe suodjalat iežat šlápma vuostá.

Sáhtát maid oažžut infekšuvnna talgkörtelii

Don sáhtát maid oažžut infekšuvnna ovtta dehe máŋga dálgarávssáide bealljeoarádagas seammá láhkái go sáhtát oažžut čivhllid muohtui. Láve bávččagit oalle sakka ja muhtimiin addá bohtaneami ja golgamiid bealjis. Dávjá dárbbaha gieđahallama mii geahpida bohtaneami ja muhtimiin doavttir dárbbaha gurret jieska. Ale čuokku sieja danin go de infekšuvdna sáhttá leavvat.

To the top of the page