IEŽASDIKŠUN

Feber mánáin

Feber hos barn - nordsamiska

Feber lea goruda vuohki bealuštit iežas njoammuma vuostá, man virus dehe bakteriija leat dagahan. Mánát ožžot álkit febera, muhto dat ii dárbbat mearkkašit ahte sii leat erenomáš skihppásat. Dehálaš lea mot mánná muđuin veadjá.

Feber sáhttá leat mearka váraleappo skibasvuođas, vaikko dat lea eahpedábálaš.

Läs texten på svenska här.

Feberis mánáin

Jus temperatuvra lea 38,0 ceahki Celsiusa dehe alit dat rehkenasto feberin. Gorut liekkasvuohta sáhttá leat earálágan sierra mánáin. Dehálaš lea giddet fuomášumi got mánná muđui veadjá.

Mánát geain lea feber sáhttet seahkánit

Muhtin mánát sáhttet gaskaboddosaččat seahkánit go sis lea feber. Dan lávejit gohčodit hoavridit. Sii sáhttet oaidnit, gullat ja dovdat áššiid mat eai leat duođat dehe ipmirdit birrasa earáládje. Sihke don ja mánná sáhttibeahtti atnit dan unohažžan, muhto hoavrideapmi ii leat várálaš ja láve mannat badjel veháš áigge geažis.

Ná válddát temperatuvrra

Gávdnojit máŋga vuogi mihtidit máná temperatuvrra, muhto buot eai leat sihkkarat.

Badjel jahkásaš mánnái addá sihkkareamos bohtosa mihtidit temperatuvrra bealjis bealljetermomehteriin. Molssaeaktu lea bađas mihtideapmi. Dat ávžžuhuvvo gitta jahkásaš mánáide.

Termomehteriid gávdno oastit apotehkas. Bealjis mihtideapmái don dárbbahat erenomáš bealljetermomehtera. Loga báhka rávvagiid dehe jeara veahki apotehkabargiin.

Atte máná jus vejolaš álggos vuoiŋŋastit beallediimmu, ovdalgo mihtidat temperatuvrra. Geavtte seamme mihtidanvuogi juohke geardde. Mihtit temperatuvrra iđđes ja eahkesbeaivve ja čále muitui bohtosa.

Ná mihtidat bealjis

Bija oktiigeavtinsuoji bealljetermomettara linssa badjel. Gavis várrogasat máná bealji bajásguvlui ovdalgo bijat termomettara bealljái. Lea dehálaš ahte bijat termomettara nu ahte gullukanála bealjis lea diktát dan birra. Muđuin sáhtát oažžut vuollegis árvvuid. Linsa ii ola gitta bealljecuzzii, muhto dat lea bealljecuocca liekkasvuohta  bealjis mii mihtiduvvo.

Ná mihtidat bađas

Vuoidda unnánaš vuoddjás sálvváin dehe oljjuin termomettara nu ahte dat čierasta bahtaráigái. Termomettar galgá deddot  akta-guokte centimettara sisa vai sáhttá mihtidit temperatuvrra albma ládje. Mánáide gitta guđa mánu rádjái biddjo beare geahči sisa. Lea dehálaš ahte mánná velleha lotka go temperatuvra mihtiduvvo, vai ii vahágahte.

Ráidne termomettara juohke geavtima maŋŋel.

Goas galggan ohcat divššu?

Feber iešalddis ii leat váralaš, muhto febera siva geažil mánná dárbbaha deaivat doaktára. Feber dávjá luoitá ieš.

Oza divššu dakkaviđe dearvvasvuođaguovddážis, mánnádoavttirvuostáváldimis dehe heahtevuostáváldimis jus mánná

  • lea nuorat go golbma mánu ja sus lea temperatuvra 38,0 ceahki dehe eanet.
  • lea golmma ja guđa mánu gaskkan ja sus lea temperatuvra 39,0 ceahki dehe eanet.
  • lea feber ja orru hirbmat skibas.
  • lea feberkrámpa vuosttas geardde
  • lea feber ja sus orru bávččas juostá ja čierru lođuheamit.
  • ii hálit juhkat oppanassiige dehe leat mearkkat goikamis, dego njálbmi lea goikkis dehe son cissá unnit go dábálaččat.

Oza divššu dearvvasvuođaguovddážis jus mánás lea ain feber njealji jándora maŋŋel.

Don sáhtát álo riŋget telefonnummarii 1177 jus leat leaboheapme mánát dihte dehe eahpesihkkar galggatgo ohcat divššu.

Maid sáhtán ieš dahkat máná veahkeheapmái?

Mánná geas lea feber dárbbaha vuoiŋŋastit ja veajuiduvvat ruovttus. Mánná ii dárbbat vellehit seaŋggas, muhto ii galgga rahčat fysalaččat. Buoremus lea addit máná iežas mearridit man olu nagoda leahkit badjin.

Mánná geas lea feber galgá juhkat dávjá

Mánná geas lea feber dárbbaha juhkat eanet go dábálaččat. Muđui son sáhttá goikat. Atte mánnái ovdamearkka dihte čázi, sávtta dehe juice. Jus mánná lea juhkan unnán, mánná sáhttá šaddat váibbas, šliettas ja cissat unnit go dábálaččat. Mánná galgá cissat máŋgii beaivvis.

Muhtumin mánná geas lea feber ii hálit borrat dábálaš biepmu. Ii daga maidege vaikko mánás lea unnit borranlustu moadde beaivvi. Atte mánnái dakkára  borrat ja juhkat masa son liiko.

Láže vuohkkasit mánnái

Lea dábálaš ahte mánát doarggistit ja galbmojit go feber loktana. Sii sáhttet maid bivastuvvat. Geahččal heivehit biktasiid ja oađđagaid máná temperatuvrra jelgii. Go mánás lea feber sáhttá leahkit vuogas jus lanjas lea gálus. Muhto doppe ii galgga leahkit galmmas. Don sáhtát váldit eret filtte ja gokčasa oanehis boddii, dehe addit máná nohkkat asehis lágániin gokčasa sajis.

Atte dálkasa febera vuostá jus dárbbaha

Feber lea goruda reakšuvdna njoammudávdii ja goruda vuohki bealuštit iežas. Danin ale atte febervuolidan dálkasa febermánnái gii muđui veadjá bures.

Jus mánná lea lunjas iige hálit borrat dehe juhkat dehe ii sáhte ráfáiduvvat eahkes,don sáhtát addit reseptakeahtes feberavuolidan ja bákčasa láivviidan dálkasa mas lea paracetamol. Ovdamearkka dihte Alvedon dehe Panodil. Dan sáhttá addit golmma mánu agis, muhto váldde oktavuođa divššuin ovdalgo attát dálkasa vuollái guđamánnosažžii

Guđa mánu rájes mánná sáhttá oažžut dálkasa mii siskkilda ávdnasa ibuprofen, mii lea ovdamearkka dihte Iprenis ja Ibuprofenis.

Dálkasat leat sierra hámis dat vulget máná agis. Jeara apotehkas mii heive du mánnái. Čuovo báhka rávvagiiddárkilit alege seagut sierra dálkasiid.

Vealtte dihto dálkasiid

Jus mánás leat čáhceboahkut nu ale atte dálkasa mas lea ibuprofen dehe eará dálkasiid mat gullojit NSAID jovkui dehe cox-hämmare. Go leat čáhceboahkut dat sáhttet lasidit riskka eahpedábálaš, muhto váralaš njoammumiidda.

Mánát gitta 18 jagi rádjái eai galggale geavtit dálkasa mii siskkilda acetylsalisivrra jus doavttir ii leat mearridan dan. Ovdamearka dakkár dálkasiin leat Treo ja Bamyl. Lea riska Reyes syndrom dávdii. Dat lea eahpedábálaš dávda mii earet eará sáhttá dagahit váralaš vuoiŋŋamašvahága.

Dárbbahago mánná antibiohta?

Muhtumin mánná sáhttá oažžut antibiohta njoammuma dikšumii mii dagaha febera. Antibiohta sáhttá veahkehit jus bakteriija lea dagahan njoammuma, muhto ii virus.

Galgágo mánná orrut ruovttus?

Mánná gii lea ovdamearkka dihte ovdaskuvllas, rabas ovdaskuvllas dehe skuvllas galgá leahkit ruovttus dassážii go feber lea luoitán. Mánát galget leahkit nuogis vuokŋasat vai nagodit oassálastit joavkodoaimmaide olles beaivvi ovdalgo sii mannet fas ovdaskuvlii dehe skuvlii.

Sáhttágo febera mánás eastadit?

Dábáleamos sivva feberii lea ahte mánás lea njoammun man virus dehe bakteriijat leat dagahan. Febera ii sáhte eastadit muhto don sáhtát unnidit riskka njoammumiid darváneamis mánnái. Njoammumat njommot hui una goaikkanasaid bakte mat leat áimmus ja gorutguoskkahemiid bakte. Lea váttis eastit njoammuma mánnái, muhto gávdno vuohki unnidit riskka njoammumiid viidumis:

  • Basa iežat ja máná gieđaid dávjá. Ovdal ja maŋŋel borrama ja maŋŋel hivssegis mannama.
  • Oahpat máná gastit giehtagávvii, njuolga áibmui sajis
  • Oahpat máná vealtit njuni ja čalmmiid goaivuma, daningo virus álkimusat darvána dohko.
  • Sálle máná leahkit olgun nu olu go vejolaš, dálvetnai. Virus viidu álkibut siste.

Duhpátsuovva dagaha eanet vuoiŋŋahatinfekšuvnnaid

Mánát geat leat birrasis gos sii vuigŋet duhpátsuova ožžot dávjjibut infekšuvnnaid vuoiŋŋahahkii go mánát borggutkeahtes birrasis. Duhpátsuovva sáhttá váikkuhit vuoiŋŋahaga šliiveassái nu ahte infekšuvdna álkibut ilbmá. Vealtte máná leahkima birrasis gos olbmot borgguhit.

Una mánážat ožžot dávjá infekšuvnnaid

Mánát ožžot álkimusat infekšuvnnaid 7 ja 18 mánu agis. Guđa mánu rádjái mánáin lea dihto suodji riegádeame rájis vuosteávdnasiid hámis man sii ožžot eatnis áhpehisvuođa loahpas.

Guovtti dehe golmma jahkásaš mánáin sáhttet leat gitta  12 virusinfekšuvnna jagis.

Dutkan febera siva gávdnamii

Doavttir dutká álggos got mánná veadjá. Mánná oažžu dávjá čohkkehit askkis dan bottago doavttir geahččá čoddaga ja beljiid ja guldala váimmu ja geahppáid. Doavttir guldala čeabeha ja niskkinai. Muhtumin mánná oažžu vellehit ja doavttir guldala čoavjji. Muhtumin doavttir dutká maid dehkiid ja lađđasiid.

Doavttir soaitá muhtumin dárbbahit váldit iskosiid vai beassá dutkat makkár infekšuvdna mánás lea. Njielloiskkus sáhttá čájehit leago mánás streptokocker, nu gohčoduvvon čottavuolšebakteriija. Muhtumin váldo cissaiskkusnai dehe varraiskkus čuggemiin surbmii dehe giehtagávvii.  

Jus lea dárbu mánná oažžu sáddehaga mánáidklinihkkii, gos muhtumin dahket eanet dutkamiid.

Dus lea riekti ipmirdit

Vai galggat sáhttit oassálastit iežat dikšumii ja váldit mearrádusaid lea dehálaš ahte ipmirdat informašuvnna man dikšubargoveahka addá. Jeara jus it ipmir. Don sáhtát maid sihtat informašuvnna čálalaččat vai beasat lohkat dan ráfis. Jus it sárdno ruoŧagiela dehe dus lea heajos gullu dus sáhttá leat riekti tulkonveahkkái.

Ná feber doaibmá

Gorut dásse iežas temperatuvrra ja doaibmá buoremusat 36,0 ja 38,0 ceahki temperatuvrra gaskkan. Gorutliekkasvuohta molsasa jándora áigge. Dat lea dábálaččat vuolimus ihkku ja alimus eahkesbeaivve.

Feber lea goruda normála reakšuvdna njoammumiidda, maid virus ja bakteriijat dagahit. Bealuštan dihte iežas virusiid ja bakteriijaid vuostá temperatuvra loktana. Virus ja bakteriijat lassánit heajubut badjel 37,0 ceahki temperatuvrras.

Feber lea dábálaš virusinfekšuvnnain dego vilostumis, gosahagas ja čottabákčasis.

Feberkrámpa lea eahpedábálaš

Mánát sáhttet oažžut feberkrámppaid go sis lea feber. Eanas mánát eai oaččo goassege krámppa, vaikko feber lea allat. Soaitá orrut unohas jus mánná oažžu krámppa, muhto dat ii leat váralaš.

Go mánná oažžu feberkrámppa vuosttas geardde galggat ohcat divššu dakkaviđe dearvvasvuođaguovddážis dehe heahtevuostáváldimis. Dat dárbbahuvvo sihkkarastin dihte ahte krámpii eai leat eará sivat go beare feber.

To the top of the page