Buhtistit máná bániid
Borsta tänder på barn – nordsamiska

Skriv ut (ca 2 sidor)

Juo go mánná ožžo iežas vuosttaš báni lea buorre álgit bániid buhtistit. Jus mánná árrat hárjána de lea álkibut dahkat bátnebuhtisteami vierrun mánnái.

Skriv ut

Mánáide guokte jahkásaččaide lea álggus sáhka hárjánit bátnegušttáin njálmmis. Go vuosttaš bátni boahtá de lea áigi álgit buhtistit jeavddalaččat. Veaháš ovdal bátni ihtá de sáhttá sakŋidit bátnealnnas ja dalle sáhttá leat vuogas mánnái gáskit juoidá, ovdamearkka dihte iežas bátnegušttá.

Buhtis máná bániid guktii beaivái. Iđđedis, buoremus iđđesbiepmu maŋŋil, ja ovdal oađđima eahkedis.

Läs texten på svenska här.

Bátneguštá ja bátnegealas

Bátneguštá ja bátnegealas

Geavat bátneguštá unna dipma guštáoivviin. Vállje bátnegeallasa láđus máguin. Gávdno bátnegealas mágu haga maid ja mii ii šatta soktan. Jeara ráđi iežat bátnedoaktáris.

Go mánná lea ožžon iežas vuosttaš bániid de bija muttágis ollu geallasa ii galggat leat stuorit go máná iežas čeŋkkešgazza.

Lea dehálaš ahte bátneguštá sisdoallá fluora, mii nanne bániid. Gustet iđđedis ja eahkes fluor-bátnegeallasiin dat suddje máná bániid ráiggiid vuostá. Gávdno bátnegealas sierra fluor-meriin mii lea heivehuvvon sierra agiide. Dutkit olles máilmmis leat ovttaoaivilis ahte fluor lea dehálaš suddjen dihte bániid ja doallat daid dearvvasin.

Fäll ihop

Bija unna mánáid veallut

Bija unna mánáid veallut

Manná bures buhtistit smávva mánáid bániid go leat veallut. Dikšunbeavdi sáhttá leat buorre báiki. Son sáhttá maid veallát seaŋggas, mielas fal oivviin du askkis. Jus son veallá oivviin du askkis de lea álkit oaidnit njálmmi sisa ja ollet bániide ollát duogážis, seammás lea vuogas mánnái.

Eanemus mánát cagge njálmmi iešalddis go siivvun bijat čuvddi njálbmái niera siskkobealde.

Gávnna vuogas vuogi

Dan rájis mánná lea njeallje gitta vihtta jagi de sáhttá čuožžut go buhtista bániid. Don čohkkát ja divttát máná állet oaivvi veaháš maŋus du hárdu ja gieđa vuostá. Muhtimiin heive buoret jus mánná čohkká du askkis.

Don sáhtát álkit oaidnit njálbmái jus bija čuvddi dehe moadde niera siskkobeali mielde ja doalat olggus njálbmegeaži veaháš.

Lea buorre jus mánná árrat álgá ieš hárjehallat buhtistit bániid, muhto jus son dárbbaha veahki rávesolbmos gitta logi- guoktenuppelot ahkái, muhtimiin guhkit. Go mánná lea guhtta jahkásaš de ihtet ođđa bánit mat leat hearkkit ja gáibidit liige dikšuma.

Fäll ihop

Guste smávva lihkastagaiguin

Guste smávva lihkastagaiguin

Guste olles báni gitta aldnaravdii. Gease gušttá ovddus ruoktu doarrás bátnegurgadusa mielde, smávva gehpes lihkastagaiguin, bánis bátnái. Don sáhtát geahččalit doallat guste dego benne vai oaččut geahpibut deattu. Guste olggobeali, siskkobeali ja suoskanbeliid.

Go gustet siskkobeali ovdabeal bániin badje- ja vuolleollolis, doala nađa njuolga olgguš. Geahča ahte guste olle aldnasa. Ale deatte ila garrasit gusten ja daga smávva lihkastagaid geažo áiggi.

Divtte máná sillet sokta

Guhtta jagi rájis lea buorre loahpahit bátnegustema dáinna ahte bátnegealassokta ja veaháš čázi sillejuvvo bániid gaskkas ovdal go čolgada dan. Buoremus lea jus mánná ii doidde njálmmi čáziin maŋŋil.

El-bátneguštá

Don sáhtát geavahit el-bátneguštá mánnái golbma jagi rájis. El-bátneguštá váldá eret eanet das mii gokčá bániid go dábálaš bátneguštá, muhto dárbbahat iežá bátneguštáteknihka go dábálaš bátnegušttáin. Sáhttá leat buorre váldit mielde iežas el-bátneguštá bátnedivššára lusa guhte sáhttá vuosehit got galgá geavahuvvot.

Mánná dárbbaha veahki gustet el-bátnegušttáin ollát gitta lea logi gitta guoktenueppelot ahkásaš. Muhtin mánáin sáhttá leat álkit beassat gušttáin el-bátnegušttáin mas lea unna guštáoaivi.

Unna guštáoaivái ii leat nuogis ollu sadji bátnegeallasii. Don šattat álggus bidjat ovtta sentimehtera bátnegeallasa, gustet badjeollola ja de deavdit vel sentimehteriin vuolleollolii.

Fäll ihop

Ii leat álo nu álkit gustet mánáid bániid

Ii leat álo nu álkit gustet mánáid bániid

Lea dehálaš ahte don geahččalat gustet máná bániid jeavddalaččat. Muhtimiin lea váddásit dahkan dan ja don sáhtát dan sadjái ruvvet bátnegeallasa bátnegurgadassii. Okta iežá vuohki lea dikti máná ieš gustet iežas bániid álggus ja maŋŋil don sáhtát joatkit gustet.

Dávjá lea sáhka das ahte mánná geahččala iežas dáhtu. Gierdevašvuohta diliin geahpida ja daga bátnegustema beaivválaš vierrun váikko mánná vuosttilda.

Fäll ihop
Skriv ut (ca 2 sidor)
Senast uppdaterad:
2016-08-11
Redaktör:

Doaimmaheaddji: Ingemar Karlsson Gadea, Maud Cordenius, 1177 Vårdguiden

Granskare:

Dárkkisteaddji: Helen Isaksson, övertandläkare, Folktandvården, Region Jönköpings län