Čoavjevihki una mánážiin
Magsjuka hos små barn - nordsamiska

Skriv ut (ca 4 sidor)

Vuovssadeamit ja lužohagat leat dábáleamos symptomat go mánáin lea čoavjevihki man virus lea dagahan. Dávda lea measta álot váraheapme ja manná badjel moatti beaivvis. Lea dehálaš ahte mánná juhká čázi, erenomážit jus sus seamme áiggi lea luhčadávda. Dat guoská erenomážit vuollái jahkásaš mánáid.

Skriv ut

Sihke mánát ahte ráves olbmot sáhttet oažžut čoavjevigi. Dát deaksta gieđahallá čoavjevigi mánáin gitta guđa jahkái.

Läs texten på svenska här.

Symptoma

Symptoma

Go mánát leat skihpasat lea dábálaš ahte sii

  •  vuovssadit
  •  luhčot
  • leat illáveaje
  • sis lea čoavji bávččas
  • sis lea feber
  • leat váiban ja vuoimmeheamit
  • eai hálit borrat.

Symptoma boahtá dávjá jođánit moatti beavvis go lea njommon. Vuovssadeamit nohket ovtta dehe guovtti beaivvis. Lužohagat bistet guhkit, muhtumin juobe vahku.

Čoavjevihki lea dábáleamos dálvejahkebeali, go olbmot orrot diktábut ovttas siste. Čoavjevihki soaitá muhtumin boahtit hátnačázis mas leat bakteriijat, parasihtat dehe virusat ja heajuid ráhkaduvvon biepmus, dávjá go lea leamas olgoriikkas.

Fäll ihop

Goas galggan ohcat veahki?

Goas galggan ohcat veahki?

Riŋge dearvvasvuođaguovddážii dehe telefonnummarii 1177 oažžun dihte buohccedikšunráđi jus mánás leat akta dehe máŋga čuovvovaš symptomain:

  • Mánná lea vuollái guhtta mánu ja álgá vuovssadit ja luhčut
  • Mánná ii leat buorránan jándora siste
  • Mánná orru dearvvas muhto baika lea dimis guhkit go guokte vahku lužohaga maŋŋel.
  • Mánás lea kronalas dávda ja don leat eahpesihkkar dárbbahago son divššu

Jus mánná vuovssada, nu ahte sus ii biso čáhci siste ja seamme áigge luhčo sakka lassána riska ahte sus šaddá čáhcevátni. Dat sáhttá dagahit ahte mánná goiká. Dat lea váralas dilli. Mađi nuorat mánná lea, dađi hearkkit son lea čáhcevádnui ja goikamii.

Oza divššu dakkaviđe jus mánná luhču, vuovssada ja seamma áigge leat čuovvovaš symptomat:

  • Mánná ii juga čázi dehe cissa unnit go dábálaččat.
  • Mánná lea váibbas, ii nagot stoahkat iige beroš birrasis.
  • Mánás lea hirbmat čoavjebávččas iige dat mana badjel dehe vearrána.
  • Vuovssanasas dehe baikkas lea varra

Oza divššu dearvvasvuođaguovddážis dehe fákta vuostáváldimis. Jus dat ii lihkostuva, oza divššu heahtevuostáváldimis.

Riŋge telefonnummarii 1177jus du mánás leat eará symptomat dehe leat eahpesihkkar galggatgo ohcat divššu.

Fäll ihop

Maid sáhtán dahkat ieš?

Maid sáhtán dahkat ieš?

Atte mánnái juhkat dávjá

Mánná geas lea čoavjevihki dárbbaha oažžut čázi gorudii eanet go dábálaččat. Fála danin mánnái juhkat millosit dakkaviđe go son lea ožžon čoavjevigi. Atte mánnái čázi vehá hávil, muhto dávjá. Jus mánná juhká ilá olu čázi gearddiinis son soaitá vuovssadit.

Don sáhtát addit čázi deadjabasttiin jus mánás lea váttis juhkat ieš.

Vealtte njálgga juhkosa.

Vealtte addimis ilá njálgga juhkosa dego omd. sohkarjuhkosa ja garra sávtta. Lužohat soaitá lassánit jus mánná oažžu olu sohkkara oanehis áiggis. Ale atte gehpesjuhkosiidge. Dat eai  siskkil sohkkara ollenge, muhto dan sajis eará ávdnasiid mat sáhttet dagahit luhčadávdda. Muđui sáhtát addit mánnái dakkára man mánná háliida juhkat, deháleamos lea ahte mánná oažžu čázi goruhii.

Geahččal jiekŋalákcajieŋain

Jus mánná ii hálit juhkat don sáhtát addit sutnje jiekŋalákcajieŋa. Muhto joatkke addit mánnái čázi ja čáhcebuhttehusa. Vaikko mánná borrá jiekŋalákcajieŋa son dárbbaha goitge čázi dehe čáhcebuhttehusa.

Joatkke njameheami dehe bohttaliin biebmama

Jus njamehat dehe attát mánnái raddemielkki bohttaliin joatkke deinna, muhto dávjjibut go dábálaččat ja vaikko mánná joatká vuovssadeami. Jus njamehat sáhtát geahččalit bohčit mielkki rattis, ja dan maŋŋel addit mielkki basttiin jus mánná ii hálit čičči.

Goaikkit čázi njálbmái

Don sáhtát maid geavtit erenomáš plástecirggastaga mii gevtojuvvo go addet dálkasa mánnái. Cirgguhit dehe goaikkuhit čáhcebuhttehusa dehe raddemielkki muođu siskkobeallai, nu čáhci golgá čoddagii. Vealtte cirgguheamis njuolga guobmái, dat sáhttá gáguhit máná. Apotehkas gávdnojit máŋgga sturrosaš cirggastagat.  

Guokte deadjabastte čázi juohke viđát minuhtas

Mánná gii vuovssada ollu dárbbaha guokte deadjabastte čázi juohke viđát minuhtas. Guokte deadjabastte lea sullii 10 millilittara, jus dan sajis attát čázi cirggastagain. Dávjá mánná dárbbaha eanet čázi go oppa jáhkkáge. Jahkásaš mánná sáhttá ovdamearkka dihte dárbbahit badjelaš littara čázi jándoris.

Čáhcebuhttehus sáhttá dárbbahuvvot

Jus mánná vuovssada ollu dehe sus lea garra lužot lea buoremus addit čáhcebuhttehusa beroškeahttá man boaris son lea. Čáhcebuhttehus siskkilda muddágis olu sáltti ja sohkkara, mii veahkeha máhcahit goruda čáhcebalánssa.

Muhtumin mánná ii soaitte háliidit juhkat čáhcebuhttehusa. Don sáhtát geahččalit lasidit mágu juiciin dehe daškes sávttain.

Boarrásit mánát eai leat liikka hearkkit čáhcevádnui ja goikamii go nuorat mánát. Don sáhtát danin addit boarrásit mánnái dan maid son háliida juhkat, jus son ii hálit juhkat čáhcebuhttehusa.

Mánáid čáhcebuhttehus gávdno oastit apotehkas. Don sáhtát maid seaguhit iežat čáhcebuhttehusa  mánnái..

Go vuovssadeapmi nohká muhto lužohat joatkašuvvá

Lea dábálaš ahte mánná heaitá vuovssadeami muhto lužohat bistá vel oanehaš. Čižžemánáid sáhttá njamehit dego ovdal. Bohtal-mánát sáhttet oažžut raddemielkebuhttehusa, riisemielkki dehe máissajukca vuolgá das man boaris mánná lea. Álggat una meriin gearddiinis.

Jus mánná lea badjel guhtta mánu don sáhtát geahččalit addit sutnje rušpemállása mas lea lužohaga heaittihan váikkuhus. Don sáhtát dahkat ieš mállása seaguhemiin rušpemeasttu ja čázi.

Go mánná álgá borrat lea buorre addit dábálaš biepmu. Atte mánnái vehá biepmu gearddiinis. Lea buorre vealtit heđemiid daningo heđemat sáhttet dagahit dipma čoavjji. Vealtte maid ollesgordnejuvcca ja fiberrikkis biepmuid dassážiigo mánná lea dearvvas.

Jus vuovssadeapmi álgá ođđasit

Dárkkis got mánná veadjá, ovdamearkka dihte jus son šaddá váibasit go dábálaččat, ii nagot stoahkat dehe beroštit birrasis. Oza divššu jus son šaddá hirbmat váibbas, šliettas ja geahnohin.

Fäll ihop

Ná sáhtát eastit čoavjevigi

Ná sáhtát eastit čoavjevigi

Čoavjevihki boahtá dávjá virusinfekšuvnnas. Čoavjevihki njoammu álkit ja dávjá leat máŋga olbmo skihppásat aktanaga veagas dehe ovdaskuvllas..

Daningo čoavjevihki njoammu lea buorre ahte

  • basat gieđaidat golgi sáibbuin ovdal borrama ja maŋŋel hivssetgalledeami
  • lea iežas sihkaldat dehe aktiigeavtin sihkaldat
  • hivsset lea sihkkojuvvon ja buhtis.

Jus mánás lea čoavjevihki ja geavtá ravssa don sáhtát bidjat gevton ravssaid plástebussii ovdalgo šlivget rihpadudnarii. Ráidne dikšunbeavddi ja basa gieđaid ortnegiid maŋŋel go leat molson ravssa.

Ruovttun guokte jándora maŋŋel maŋemus symptoma

Mánát galget leahkit ruovttus go sii vuovssadit ja luhčot. Sii sáhttet mannat fas ovdaskuvlii dehe bearasbeaiveruktui go sii borret dábálaččat eaige leat vuovssadan dehe leamas njárbes lužas unnimus guovtti jándorii. Mánát geat vázzet skuvlla galget bissut ruovttus ovtta dehe guokte jándora dan maŋŋil go leat dearvvaštuvvan.

Fäll ihop

Mii dáhpáhuvvá gorudis?

Mii dáhpáhuvvá gorudis?

Čoavjevigis virus, parasihtta dehe bakteriija vahágahttá čoali šliiveasi seallaid. Čoali šliiveassi njammá dábálaččat, muhto go dat vaháguvvá čoalli ii njama čázi liikka bures. Dan sajis gorut massá čázi vuovssademiid ja lužohagaid bakte. Go lea luhčadávda gorut massá sihke čázi ja sálttiid. Mánná lea olu hearkkit čáhcemassimis go ráves olmmoš. Mađi unnit mánná lea dađi jođáneappot son oažžu čáhceváni.    

Vuovssadeamit sáhttet dagahit ahte mánás lea váttis bisuhit dan čázi man juhká. Una mánás sáhttá jođánit hedjonit jus massá eanet čázi go oažžu sisa gorudii. Alla feber dagaha ahte mánná massá eanet čázi. Danin lea dehálaš addit juhkat jur čoavjevigi álggu rájis.

Fäll ihop
Skriv ut (ca 4 sidor)
Senast uppdaterad:
2016-12-15
Redaktör:

Redaktevra: Anna Bendt, 1177 Vårdguiden

Granskare:

Dárkkisteaddji: Henrik Arnell, mánáiddoavttir, Astrid Lindgrens Barnsjukhus, Stockholma